„Genderová rovnost je základní hodnotou EU a její politickou prioritou. Také je to jednoduše dobré pro ekonomiku,“ začíná Síkela svou odpověď na otázku Podvýboru pro ženská práva a genderovou rovnost o tom, jak by dohlížel na to, aby pomoc byla adresná a adekvátní.
„Z výzkumu Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že HDP rozvojových států by se mohlo zvýšit o osm procent narovnáním pozic mužů a žen na pracovním trhu. Úplné vymazaní těchto rozdílů by mohlo znamenat průměrný nárůst až o 23 procent,“ pokračuje v odpovědi. Český exministr dodal, že genderovou vyváženost by zajistil i ve svém novém týmu.
Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity jsou Síkelovy odpovědi vyčerpávající. „Písemné otázky a následné odpovědi jsou také jakýmsi testem, jestli je dotyčný komisař schopný obklopit se kompetentními lidmi,“ přiblížil pro redakci iDNES.cz proces volby.
Nejtěžší krok ale Síkelu teprve čeká. „Lakmusový papírek bude až následné slyšení, kde už musí kandidáti často odpovídat na překvapivé otázky sami za sebe,“ nastínil Kaniok. Přestože se nejedná o pouhou formalitu, politolog si nemyslí, že by Síkela nominaci nakonec neproměnil.
„Síkela není kontroverzní politik, ze svého ministerského působení a českého předsednictví EU má zkušenost s fungováním těch institucí. Na druhou stranu se občas stane, že někdo to slyšení může podcenit,“ přiblížil Kaniok.
Bude podle vás Jozef Síkela dobrý eurokomisař?
Silnější hranice a spolupráce s Afrikou
Síkela dostal mezi jedenácti otázkami také dotaz na další ožehavé téma v rámci celoevropské politiky, a to na migraci. „Účinné řešení základních příčin nelegální migrace proto vyžaduje komplexní přístup, který zohledňuje různé faktory,“ uvedl bývalý šéf resortu průmyslu a obchodu v odpovědi.
„Musíme využít všechny nástroje, které máme k dispozici, počínaje diplomacií, vízovou politikou a obchodními a investičními pobídkami,“ dodal s tím, že základní příčiny migrace je třeba řešit i vytvářením pracovních příležitostí pro mladé lidi.
„To jim umožní přispívat k prosperitě své domovské země, spíše než riskovat životy na nebezpečných cestách,“ doplnil Síkela.
EU musí podle Síkely jednat „rozhodně a pragmaticky“, aby ve spolupráci s klíčovými zeměmi původu migrantů a jejich tranzitu omezila „nelegální odchody a přechody“.
V této souvislosti chce budoucí český eurokomisař úzce spolupracovat s eurokomisařem pro vnitřní záležitosti a migraci, kterým se má stát Rakušan Magnus Brunner, výkonnou místopředsedkyní EK Hennou Mariou Virkkunenovou z Finska, která má mít na starosti portfolio technologické suverenity, bezpečnosti a demokracie, a rovněž s budoucí eurokomisařkou pro Středomoří Dubravkou Šuicaovou z Chorvatska.
Má příprava na slyšení v Evropském parlamentu pokračuje. Dnes jsem proto ve Štrasburku diskutoval s europoslanci a europoslankyněmi z mé domovské @EPP o budoucím směřování portfolia Mezinárodního partnerství. Věřím, že máme shodu na primárním zaměření na oboustranně výhodnou… https://t.co/O3zysLZTu0 https://t.co/giYS2NDJpN
Migrace podle Síkely není jediné téma, pro které je důležitá evropská spolupráce s africkými zeměmi. Český kandidát na eurokomisaře ve svých odpovědích zdůrazňuje ekonomický potenciál kontinentu. „Afrika je domovem zhruba poloviny z dvaceti nejrychleji rostoucích ekonomik světa s mladou dynamickou pracovní silou a hojnými přírodními zdroji,“ vyjmenovává.
Jako ideální příklad na kontinentu vidí Mauritánii. „Investice do zelené energie, vzdělání a zdravotnictví znamenají růst a vytvářejí příležitosti, které lidé chtějí,“ okomentoval úspěch země.
Původně se spekulovalo o tom, že by Síkela mohl být kandidátem na komisaře pro obchod či energetiku. Nakonec je oficiálním kandidátem na eurokomisaře pro mezinárodní partnerství, ale z uvedených odpovědí je zřejmé, že obchod či energetika budou v rámci jeho portfolia převládající agendou.
Na starost má mít také program Global Gateway. Ten je jedním ze základních nástrojů pro posilování ekonomické bezpečnosti a rozvoj ekonomických vztahů Evropy s mezinárodními partnery.
„V 21. století chtějí země partnerství, nikoli závislost. Stejně jako my se snaží posílit svou odolnost vůči vnějším šokům. Potřebují vytvářet pracovní místa pro své rostoucí obyvatelstvo. Tam, kde na tuto poptávku nereaguje EU, budou reagovat jiní. Necháme to na nich? To je politická volba, před kterou stojíme,“ sdělil Síkela s tím, že EU musí využít příležitosti k vzájemně výhodné spolupráci s partnery.
Zhruba polovina z evropského fondu o zhruba 300 milionech eur na rozvoj pro vnější regiony půjde do roku 2027 právě do Afriky. „Měli bychom se zaměřit na konkrétní projekty tohoto partnerství,“ má jasno Síkela. Ty by podle bývalého ministra měly být především v oblasti udržitelného rozvoje nebo zelené transformace a klimatické odolnosti.
S důležitostí projektu a investic do blízkého sousedství EU souhlasí i Petr Kaniok. „Chce-li EU fungovat, jak má, nemůže se soustředit jenom sama na sebe. Právě v případu Afriky je to rezonující téma migrace, pokud by byl ten kontinent nestabilní. Je na Evropské unii, jak pružně bude schopná reagovat, a v tom tkví důležitost těchto projektů i místo komisaře pro mezinárodní vztahy,“ vyzdvihl.
