Dostal jsem výpověď ve zkušební době,“ říká Jaroslav Procházka, který právě načíná čtvrtý měsíc bez práce. „Moc dobře si na to vzpomínám. Byl to konec směny v pátek, posledního listopadu loňského roku, a ředitel společnosti mi zavolal, abych se u něj zastavil.“ Vše se tedy odehrálo ještě před tím, než čeští zaměstnavatelé začali pociťovat důsledky finanční krize.
„Za ty dva měsíce, co jsem byl ve firmě, jsem nějakou krizi sice registroval, ale to moje propuštění s tím, domnívám se, příliš nesouviselo,“ analyzuje pan Procházka. Jeho nadřízení měli o osobě, která měla zastávat danou pozici, jiné představy.
„Ředitel mi bez varování dal papír a řekl, že se domluvil s vedoucím, že se mnou rozvážou pracovní poměr ve zkušební době,“ popisuje pan Procházka. „Bylo to na jednu stranu velké překvapení a na druhou i úleva. Něco jako když se rozcházíte s partnerkou. Máte pocit, že to napětí konečně padá. Byl jsem i vlastně rád.“
Podle psycholožky Aleny Sehnalové je ale pro člověka ztráta zaměstnání velice stresující situací. „Ztratí-li člověk zaměstnání, působí na něj tato situace v určitém období stejně negativně jako ztráta blízkého člověka,“ popisuje. „Stejně jako při ní nezaměstnaný velmi potřebuje podporu a konstruktivní pomoc od okolí.“
Přestože výpověď byla pro pana Procházku překvapující, tlaky a nejistotu cítil už delší dobu.
„Sám jsem cítil určité otazníky kolem svého působení,“ říká Jaroslav Procházka. „Byla to pro mě na jednu stranu výzva, že je to něco nového. Na druhou stranu jsem v práci neuměl pořádně chodit. To pro mě bylo hrozně nepříjemné.“
Výpověď dostal pan Procházka poprvé. Prostřídal čtyři zaměstnání, ale vždy měl přestup pod kontrolou. Čtrnáct let pracoval v ČKD a poté přešel do firmy Pražské vodovody a kanalizace, kde byl zástupcem mistra a manažerem jakosti. Odtud přešel do firmy, kde zkoušel vodoměry a měřiče tepla, programoval je a vytvářel statistiku.
„Poté, co jsme vstoupili do EU, se změnila legislativa a už to nebylo potřeba. Našli mi jinou práci, stal jsem se reklamačním technikem,“ vysvětluje Jaroslav Procházka. „To byla práce, která mi neseděla. Proto jsem přešel do poslední firmy jako vedoucí skladu.“
Podle Aleny Sehnalové je právě první ztráta zaměstnání tou nejhorší. „Postižení prožívají velmi těžké období, stejně jako ti, kdo mají nějaké znevýhodnění pro trh práce, ti, kdo nemají vyšší kvalifikaci nebo dosud dělali práci, která najednou není nebo je jen málo v nabídkách volných pozic,“ komentuje psycholožka Sehnalová. „Samozřejmě, že si většina lidí nějak poradí. Otázkou je, kolik je to stojí sil, jak dlouho žijí v nejistotě, co vše musí obětovat, co to udělá s jejich profesním i soukromým životem…“
Poprvé se tak pan Procházka stal nezaměstnaným a dostal se do existenční krize. Když ale přišel naposledy z práce, nebylo to pro něj tak frustrující.
„Říkal jsem si: pár týdnů si vezmu volno, trošku se rozkoukám a pak začnu hledat nové uplatnění,“ vzpomíná. „Zhruba po měsíci se to zhouplo a začalo to na mě intenzivněji doléhat. Začalo to být nepříjemné a tak to zůstalo doteď.“ Jak žít po výpovědi?
Co se dá v dané situaci dělat? „Přemýšlejte o hezkých věcech, koukejte na veselé nebo optimistické filmy,“ radí Alena Sehnalová. Je také dobré začít se hned po převzetí výpovědi zajímat o to, jak funguje trh práce.
„Je velmi vhodné po převzetí výpovědi seznámit se s tím, co vás na trhu práce čeká, jak probíhá první a druhá návštěva úřadu práce, co se od vás bude vyžadovat, co se očekává, jak byste se měli chovat, na co si dát pozor, jaké máte povinnosti a jaká práva,“ upozorňuje Alena Sehnalová. „Propuštěný potřebuje kvalifikovaný zájem odborníka, který mu pomůže v nelehkém období po psychické stránce, ale také mu poskytne spoustu rad a doporučení co dělat, jak se chovat, aby našel dostatek potřebných zdrojů informací o volných místech a naučil se s takovými informacemi pracovat.“
Pan Procházka ale začal objevovat trh práce pozvolna.
„Chtěl jsem najít práci poblíž bydliště a skutečně jsem objevil místo, do kterého bych to měl pár minut pěšky. Vypadalo to velmi dobře. Proto jsem moc dalších kontaktů nehledal,“ říká Jaroslav Procházka. „Domluvili jsme si schůzku v polovině prosince. Vše se ale oddálilo o jeden měsíc. Nakonec ale kontakt úplně utlumili a to souviselo s krizí. Řekli mi, že nového člověka přijímat nebudou.“ Podle Aleny Sehnalové kdo práci chce, ten ji vždycky najde.
„V současné době to ale může znamenat, že bude méně zajímavá než ta předchozí. Bude ve větší vzdálenosti, dojíždění bude složitější a peněz bude méně.“
S narůstajícím nuceným volnem začalo klesat konto pana Procházky.
Pokračování na straně II
Jsem bez práce a jinou mi nedají
Dokončení ze strany I
„To je nepříjemné a nejisté,“ přiznává Jaroslav Procházka. „Dokonce jsem byl nucený zrušit důchodové připojištění, abych posílil konto a mohl hledat klidněji.“
„Ocitnete-li se bez práce, dejte hned od začátku pozor na rodinné finance. Snažte se realisticky zvážit situaci, neinvestujte raději nějaký čas do zbytných věcí, pokuste se rodinný rozpočet snížit. Máte-li půjčky nebo pravidelné platby, zvažte, zda se nedohodnout s příslušnou bankou nebo jinou institucí na dočasné změně splátkového kalendáře,“ radí psycholožka Sehnalová. „Je mnohem účinnější a vhodnější řešit věci včas a logicky než na poslední chvíli, ve chvíli problémů nebo dokonce je neřešit vůbec. Pak je za vás obvykle vyřeší daná instituce a vy budete vždy už jen v nevýhodě.“
Jaroslav Procházka se nevyhnul ani úřadu práce, kde se zaregistroval hned po obdržení výpovědi.
„Pamatuji si, že jsem zaslechl, že se dojde na úřad práce a že se tam něco řeší a já vůbec nevěděl co. Nezajímal jsem se o to,“ říká pan Procházka. „První dojem byl skličující. Spousta lidí tam čeká. Vůbec mi z toho nebylo dobře.“
Z úřadu práce dostává měsíčně kolem čtyř nabídek k práci . Na tři z nich už zareagoval, ovšem u jedné z nich se ukázalo, že pozice je již pět měsíců zabrána, ostatní nevyhovovaly jeho očekáváním.
Na úřadu práce se ale zúčastnil kurzu, který považuje za velmi prospěšný.
„Ujaly se nás dvě dámy, které nás učily, co dělat se životopisem, jak napsat motivační dopis a vysvětlily nám, jak funguje hledání zaměstnance,“ říká Jaroslav Procházka.
„Že si firmy najímají personální agentury a dostat se k personalistovi přímo ve firmě je obtížnější, než to bývalo dřív.“
Z pohovorů s personalisty obecně nemá Jaroslav Procházka nejlepší pocit.
„Raději bych jednal přímo s lidmi u firmy. U personálních agentur někdy cítím, že mě chtějí vzít jako balíček a přepravit nějakému zaměstnavateli,“ říká pan Procházka. „Než se dostanu na pohovor, tak to trvá třeba čtrnáct dní.“
Jaroslav Procházka si nestanovil pevný denní režim.
„Spím více, než když jsem byl zaměstnaný. Ale že bych si tvořil na každý den režim, to ne,“ zamítá. „Spíš mám režim na svého pejska, kterého venčím pravidelně. Jinak se snažím každý týden obeslat inzeráty, ale nemám určeno kolik.“
Podle Aleny Sehnalové je pes báječný partner do nezaměstnanosti.
„Doba nezaměstnanosti je vždy dobou většího či menšího psychického vyčerpávání. Odpočívejte, sportujte, běhejte se psem,“ radí Alena Sehnalová. „Choďte mezi lidi a mluvte s nimi. Kde jinde se chcete dozvědět co nejvíc informací – i o možných volných místech.“
Podle psycholožky práce Aleny Sehnalové se i současná situace zase obrátí. Není třeba si zoufat.
„Před několika lety jsme žili v podobné situaci. Nebyla krize, ale rozsáhlá reorganizace trhu práce. Byla místa s nezaměstnaností i přes 20 %,“ vzpomíná Alena Sehnalová. „Po čase byli všichni zaměstnáni a mohli si postupně vybírat v mnoha nabídkách a přejít na lepší a lépe placenou práci. Tak to bude i nyní. Záleží ale na každém z nás, zda budeme pasivně čekat na zázrak, nebo se o sebe budeme rozumně starat.“
***
Jste ohrožený druh? Přestože podle mnohých odborníků vládne nejistota a nedá se přesně říci, které odvětví finanční krize zasáhne a které ne, máme pro vás indicie, které vám mohou prozradit, jestli nejste na firemním černém listě.
1) Forma vašeho úvazku. Úvazek na dobu určitou se přímo nabízí neprodlužovat a pokud jste ve zkušební lhůtě nebo máte smlouvu o dílo, je lepší rozvázat poměr s vámi než staršímu kolegovi dávat několik platů odstupné.
2) Vaše pozice je doplňkovou službou, bez které se firma obejde. Například jste asistentem nebo referentem nebo je vás na stejné pozici několik.
3) Vaše pozice není náročná na vzdělání a případné zaučení. Pokud bude třeba dávat výpověď, ztráta nekvalifikované pracovní síly tolik nemrzí.
4) Jste ve firmě, která působí v odvětví, kde se krize projevuje. Například finanční služby, průmysl, stavebnictví.
5) Vaše společnost nahlásila hromadné propouštění na úřadě práce. pes
