Ten přijel do Prahy s chotí na pozvání prezidenta Miloše Zemana, pro něhož izraelská návštěva symbolizuje vyvrcholení jeho prezidentské kariéry.
Tradičně proizraelsky vystupující Zeman se Herzogovi proto okamžitě omluvil za šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti), z jehož popudu se Česko v polovině června nepřipojilo k 22 zemím odsuzujícím k Izraeli kritickou zprávu komise Rady OSN pro lidská práva.
Zeman dostal od izraelského prezidenta vyznamenání, omluvil se za ministra zahraničí Lipavského |
Do Lipavského se ale Zeman strefil i při zahájení slavnostního oběda, když odsoudil jeho neochotu k přestěhování českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tento letitý sen by si prezident rád splnil ještě do konce svého mandátu, naráží přitom právě na nesouhlas vládních Pirátů. „Osm měsíců mi zbývá do konce funkce a do konce mé politické kariéry trvající 32 let. Rád bych otevřel plnohodnotnou českou ambasádu v Jeruzalémě. Existuje několik námitek, například český ministr zahraničí říká, že Evropská unie je striktně proti tomu. Ale ať jde EU do pekel,“ řekl Zeman v nadsázce.
Partnerství a láska
V duchu slavného výroku amerického prezidenta J. F. Kennnedyho, který kdysi v Berlíně řekl „Ich bin ein Berliner“ (Jsem Berlíňan), Zeman závěrem proslovu deklaroval „I am a Jew“ (Jsem Žid). „Jste důležitým partnerem, spojencem a vaše láska k Izraeli je všem známá,“ ocenil Zemana Herzog a za neutuchající podporu mu předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání Medal of Honor (Řád cti). Stejné vyznamenání, které je udělováno od roku 2012, obdrželo například několik bývalých amerických prezidentů. Při návštěvě Izraele ho tento týden převezme i ten současný Joe Biden.
Zeman hraje o diplomatický odkaz. Sázka na Čínu a Rusko mu nevyšla, poslední šancí je Izrael |
Kromě politických a ekonomických jednání, kterých se na Hradě zúčastnila za českou stranu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či ministr spravedlnosti Pavel Blažek nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba rovněž ODS), se Zeman s Herzogem dohodli na nutnosti uspořádání mezivládního dialogu. „Dali jsme si některé společné domácí úkoly, mezi něž patří například uskutečnění dlouho odkládaného setkání vlád obou zemí,“ řekl český prezident.
Zatím naposledy spolu vlády zasedaly v roce 2016 v Jeruzalémě, uspořádání dalšího jednání zkomplikovala vnitropolitická situace v Izraeli, kde se opakovaně konaly předčasné volby, a následně šíření koronaviru.
Dojetí s přeživšími
Vrcholnou částí dopoledne bylo setkání obou prezidentů s přeživšími holokaustu. Pětici hrdinů tvořily Eva Pokorná a Eva Erbenová, které prošly vyhlazovacím táborem Osvětim. Michaela Vidláková a Jiří Munk, kteří strávili velkou část svého dětství v Terezíně, a Petr Lewi, jehož od koncentračních táborů uchránilo rychlé pokřtění. Setkání s prezidentem státu Izrael bylo pro pětici přeživších velkým dojetím, nechyběli ani na slavnostních obědě, na rybě a košer stravě si ve Vladislavském sále pochutnalo bezmála 140 hostů z řad zástupců židovských obcí, vysokých státních úředníků nebo lidí z byznysu napojených na Izrael.
Kromě přijetí u prezidenta se Herzog sešel odpoledne i s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem a s premiérem Petrem Fialou (oba ODS). Celou návštěvu uzavřela večeře opět ve Vladislavském sále, kterou spolupořádala Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Izraelský prezident přijel do Česka po sedmi letech, naposledy v Praze byl v říjnu 2015 jeho předchůdce Reuven Rivlin. Pro Herzoga nicméně nebyla Praha premiérou, v minulosti byl v Česku na soukromé návštěvě se svým otcem Chajimem Herzogem, prezidentem Izraele v letech 1983 až 1993.
