* LN Objevila konference další nová fakta?
Například byly objeveny neznámé skladby českých autorů obsahující bulharské lidové motivy. Kromě ryze akademických cílů jsme chtěli popularizovat pro širší českou veřejnost skutečnost, dobře známou každému Bulharovi od školních let - Češi byli u vzniku skoro všech státních institucí, vědeckých oborů, uměleckých škol a technických vymožeností mladého bulharského státu. Je škoda, že se o tom tady moc neví. Na stránkách bulharské Wikipedie pod heslem Slavní Češi najdeme vedle Smetany, Dvořáka a Haška třeba Mrkvičku nebo Jirečka. Pro nás jsou to výjimečné historické osobnosti a politické proměny a časový odstup nezměnily nic na vděčnosti, kterou k nim cítíme. Fakt, že byla konference financována z větší části bulharským státem, také svědčí o mnohém.
* LN V čem spočívala česká kulturní „invaze“ do Bulharska po roce 1878?
Příčin bylo několik. Především nezaměstnanost intelektuálů v Čechách, idealismus a přání pomoci bratrům Slovanům. Čechům se dostalo v Bulharsku vřelého přijetí a uskutečnili tak i své ambice, které nemohli rozvinout doma. Na konferenci zazněly i zajímavé teze o promítání mocenské politiky Ruska a Rakousko-Uherska na činnost českých intelektuálu v tehdejším Bulharsku. Řečeno lakonicky - nadšená práce Čechů v Bulharsku sloužila obchodním i politickým zájmům habsburské říše.
* LN První šéfredaktor Lidových novin Emil Čermák v Bulharsku strávil dvacet let. Co tam dělal?
Jeho osud byl pestrý i na tehdejší dynamickou dobu v Evropě. Po roce 1895 se dostal do Bulharska na útěku před nechtěným sňatkem. Stal se známým novinářem a veřejně aktivní osobností. Psal do bulharských novin, byl sofijským dopisovatelem zahraničních agentur a periodik - například Petrohradské tiskové kanceláře, deníků Le Matin, Daily Mail a Frankfurter Zeitung. Pokládali jej za neoficiálního českého konzula. V roce 1915 se vrátil do Čech, kde byl dva roky uvězněn. Po vzniku Československa se stal ředitelem ČTK.
* LN Jaký je dnes v Bulharsku zájem o Čechy a o českou kulturu?
Češi jsou pro Bulhary turisté, investoři, evropští spoluobčané, ale především představitelé blízkého národa. Na českou kulturu se v Bulharsku chodí. Je to i zásluhou Českého centra v Sofii, jehož ředitel je rovněž potomek „bulharských“ Čechů.
* LN Slovanská vzájemnost je dnes termín z národního obrození, ale přece jenom - co myslíte, že naše národy spojuje?
„Česká kulturní invaze v Bulharsku“ je jev v Evropě ojedinělý. Kořeny bulharsko-českých vztahů i v lidské rovině sahají hluboko do minulosti a nezačínají po roce 1945 ani po roce 1989, ani vstupem obou států do EU. Kulturní propojenost z nás dělá národy s podobným vnímáním světa a duchovních hodnot.
* LN Jak váš institut představuje bulharskou kulturu Čechům?
Podporujeme vydávání bulharských autorů v Čechách, pořádáme výstavy, setkání s umělci. Z významnějších akcí v blízké budoucnosti bych zmínil prezentaci Bulharska v Českých Budějovicích v listopadu, koncert operní hvězdy Nikolaje Gjuzeleva v Rudolfinu v prosinci a například Dny bulharského filmu v kině Světozor v lednu 2009. V současné době jsme u nás, v galerii BKI, uspořádali dvě výstavy: Historické mapy Bulharska a Bratři Škorpilové a Bulharsko - tu druhou nám laskavě zapůjčilo Městské muzeum Vysokého Mýta.
* LN Jak vy jste se dostal k češtině?
Přijel jsem do Čech v roce 1969. Bylo mi šest a maminka pracovala jako tlumočnice na našem velvyslanectví v Praze. Pak se provdala za českého spisovatele, a jelikož nesměl publikovat a byl dlouho bez práce, měl čas na to, aby mě seznámil s českým jazykem a literaturou. Větší část života jsem strávil v Bulharsku a po letech jsem se vrtochem osudu opět dostal do Prahy. S manželkou jsme kdysi absolvovali Karlovu univerzitu, dcera se učí na českém gymnáziu. Svým způsobem je naše rodina subjektem bulharskočeských vztahů. A jsme tomu rádi.
***
Významní Češi v Bulharsku Karel Škorpil Otec archeologie v Bulharsku založil Archeologické muzeum ve Varně, kde je po něm pojmenováno letovisko i ulice. Jaroslav Věšín a Jan Mrkvička Založili Výtvarnou školu v Sofii, ze které vznikla Národní výtvarná akademie. Konstantin Jireček v letech 1881-1882 ministr národní osvěty Jiří Prošek Architekt města Sofie, zakladatel prvního moderního pivovaru v Bulharsku; v roce 1884 byla budova jeho Pivní fabriky největší v Sofii. Bohdan Prošek Bratr Jiřího, založil první tiskárnu v Sofii (1879). Václav Dobruský a Jan Mrkvička autoři prvního státního erbu Bulharska Anton Novák Projektant „Mořského parku“ ve Varně (1881). Vypracoval plány parků Schönbrunn a Belvedere ve Vídni.
