PRAHA Celkem 10 409 Čechů se pyšní honosným označením soudní znalec. Někteří z nich ovšem u soudu nikdy nebyli a svůj „titul“ zneužívají jen pro své podnikání. Část znalců musí soudci k práci doslova nutit a posudky občas chodí pozdě nebo jsou nepoužitelné. Existují také znalecké ústavy, které ve svých řadách nemají jediného soudního znalce.
Ministerstvo spravedlnosti proto chystá nový zákon o znalcích a tlumočnících, který má zlepšit kvalitu posudků a radikálně snížit počet zástupců obou profesí. Znalci a tlumočníci mají skládat odborné zkoušky, ministerstvo je hodlá tvrdě kontrolovat, a pokud jejich posudky budou nekvalitní či zpožděné, půjdou odvolat daleko snáze než dnes.
„Potýkáme se s nadměrným počtem znalců, kteří nemají zájem vykonávat činnost... a skutečnost, že jsou zapsáni v seznamu soudních znalců, využívají převážně pro zlepšení své pozice na trhu v rámci své vlastní komerční činnosti. Vzhledem k tomu považujeme za nutné významně omezit jejich počet,“ píší ministerští úředníci v návrhu nyní dokončeného věcného řešení zákona.
Více peněz by posloužilo lépe Prostředkem k tomu má být tvrdý dohled ze strany ministerstva, které chce „péči“ o znalce převzít od jednotlivých soudů. Úplně na začátku by každý znalec musel před ministerskou komisí složit zkoušku ze svého oboru a z právního minima. Pak by se dostal do centrálního registru znalců, do kterého by se také zapisoval každý jeho prohřešek. Pokud by byl vážnější, mohlo by ministerstvo okamžitě pozastavit znalci činnost, a to až do rozhodnutí, jestli bude vyškrtnut ze seznamu znalců. Podobně chce ministerstvo zacházet i s tlumočníky, kterých je 3332.
Práci znalců a tlumočníků upravuje komunistický zákon z roku 1967, a pouhá jeho úprava proto podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové nestačí: „Na základě názorů ze strany odborné veřejnosti a soudů jsem měla za to, že nejvhodnější řešení této otázky nebude novela, nýbrž zcela nový zákon, jenž změní stávající více než 40 let starou právní úpravu od základů,“ tvrdí Kovářová.
Soudci snahu „posvítit si“ na znalce vítají. „Dobrý znalec se dědí od starších kolegů. Řada z nich má razítko opravdu jen na kšeft. Děje se dnes a denně, že znalce přemlouváme a dáváme jim kvůli neochotě pokuty,“ potvrzuje potíže třeba místopředseda městského soudu v Praze Jaromír Jirsa. Účelnější by ale podle něj byla finanční motivace: „Často znalce chápu. Soudy platí málo a jinde dostanou víc.“
Podobně mluví i sexuolog a jeden z velmi aktivních znalců Petr Weiss. „Vítám to, sám jsem se ve své praxi setkal s řadou nekvalitních posudků.“ I podle něj by vyšší znalečné, které dnes bývá 200 až 350 korun na hodinu, mohlo přilákat řadu kvalitních odborníků: „Na Slovensku jsou znalci honorováni dvakrát až třikrát lépe.“
Kovářová sklidila kritiku za řadu svých aktivit, ke kterým se rozhodla na poslední chvíli. Třeba za horečnou snahu vybrat vítěze dvoumiliardového tendru na domácí vězení nebo za vyhlášení dvou výběrových řízení až po volbách. Se znalci je tomu jinak. „Nemáme s tím problém. Ostatně něco podobného bylo připraveno již za naší vlády,“ říká bývalý ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil.
***
RŮZNÍCÍ SE POSUDKY * Soudního znalce a psychiatra PAVLA TAUTERMANNA obvinila policie v květnu 2005 z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Toho se měl tehdy takřka osmdesátiletý Tautermann dopustit v případě Lucie Rokošové, která v roce 2002 udusila svou čtrnáct dní starou dceru plenou. Tautermann na rozdíl od všech ostatních znalců došel k závěru, že Rokošová byla nepříčetná, a za smrt své dcery se proto nemusela zodpovídat. Žalobce tvrdil, že se stárnoucí psychiatr do Rokošové zamiloval, a případ dospěl až k soudu. Ten ale v srpnu 2006 Tautermanna z falšování posudku očistil. Kauza není zdaleka jednoznačná. Nižší soudy sice vždy Rokošovou potrestaly vězením, Nejvyšší a Ústavní soud ale verdikty opakovaně rušily. Spletitý případ uzavřel až letos v červnu prezident Václav Klaus svou amnestií. * Uprchlý podnikatel TOMÁŠ PITR se v roce 2006 pokoušel vyhnout vězení a požádal soud o obnovu svého procesu. Jako důkaz předložil staré počítačové disky, na kterých podle posudku znaleckého ústavu HZ Praha mělo být účetnictví jeho firmy Centrum. To mělo prokázat jeho nevinu. Soudce Petr Braun vzal důkazy v potaz a Pitr tím odvrátil okamžitý nástup do vězení. Nový znalecký posudek ovšem dopadl naprosto opačně. Na discích z počítačů kupovaných od americké armády podle něj bylo leccos -například údaje o přesunech amerických jednotek v Německu -nikoliv ovšem Pitrovo účetnictví. Soudce obnovu procesu zamítl a Pitr utekl za hranice. Ani tento případ není jednoznačný. Nejvyšší soud před týdnem Braunovi nařídil, aby se případem zabýval znovu a zaměřil se na posudky.
