Jansta: Hušákovi lidé stáli sport dvě miliardy |
LN: Zahájení her v Riu se účastnil prezident Miloš Zeman spolu s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou a na olympiádu zamíří i šéfka resortu školství, pod nějž sport spadá, Kateřina Valachová. Podle vašich představ by ale už na příští olympijské klání měl zamířit český ministr sportu. Jak si tento plán stojí z hlediska politické podpory?
Já bych ministra sportu nevymýšlel a nepožadoval, kdyby tady fungoval propracovaný systém podpory sportu. Do roku 1990 existoval Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který ministerstvo sportu suploval. Ještě za komunistů v roce 1988 byla tělovýchova přiřazena pod ministerstvo školství, kdy byl záměr posílit sport na školách, do čehož nemohl svaz zasahovat. Po revoluci byl ale v roce 1990 svaz, který měl kolem dvě stě padesáti lidí, již se věnovali metodice a vytváření systému podpory, zrušen v podstatě bez náhrady. A na sportovní tematiku zbyl odbor na ministerstvu školství o nějakých patnácti lidech, který to sotva mohl nahradit.
Navíc stabilita v resortu školství je v poslední době opravdu mizerná. Jen za dobu, co od roku 2009 šéfuju basketbalovému svazu, bylo sedm ministrů. A při této rotaci se sotva stihnou postarat o školství od mateřských škol až po vysoké včetně vědy, natož aby bojovali za sportovní prostředí, které je pro ně takový ocásek.
Jestli myslí tento stát proklamovanou podporu sportu vážně, tak musí udělat strukturální změny v péči o sport a zřídit mu samostatnou kapitolu v rozpočtu. A zabezpečit jej alespoň tak jako kulturu, která dostává okolo dvanácti miliard.
LN: Ale je k tomu třeba nové ministerstvo s novým úřednickým aparátem? A mimochodem, nový post přece nezajistí, že se nebude i ministr sportu střídat stejně rychle jako šéfové resortu školství.
V době, kdy přibývají úředníci po stovkách, někdy dokonce po tisících, pro mě argument, že ministerstvo sportu by vytvořilo nový byrokratický aparát, neobstojí. Tam stačí čtyřicet padesát lidí, kteří budou cíleně pracovat na metodice, jak podporovat sport, na co se zaměřit a kam napřít síly. Zároveň nebudou přívažkem jiného resortu. A ministr bude správcem této agendy a lobbistou sportu ve vládě.
Že se mohou střídat, to je pravda, ale bude jasně daná odpovědnost, kdo má sport na starosti a za kým případné chyby, ale i úspěchy jdou. No řekněte mi, kdo je teď odpovědný za sport?
LN: Náměstek pro sport ministra školství?
Ale ten nenese politickou odpovědnost. Navíc náměstek má složité postavení. Když je silný ministr školství, tak nemívá silné náměstky, respektive jim nenechá prostor. A slabý ministr si silné náměstky taky nepořizuje, protože by ho mohli převálcovat. Žádný náměstek pro sport, ať už to byl kdokoliv, neměl dostatečný vliv. Měl možnost rozdělovat trochu peněz, ale nikdo nebyl tak silný mocensky, aby prosadil něco systémového. Čímž nechci říct, že nebyli schopní nebo že byli hloupí, ale to nastavení jim nic jiného neumožňovalo. A proto teď sport potřebuje osobnost, která bude jeho zájmy h ájit.
LN: Máte představu, kdo by to měl být?
To mě vůbec nezajímá, to je práce politiků, aby vybírali ministry.
