„Podmínky pro vrácení dětí do péče rodičů podle zákona nejsou splněny. Dále se požaduje zbavení rodičovské odpovědnosti matky za obě děti a zbavení rodičovské odpovědnosti otce a souhlas s adopcí Davida,“ napsala za norský sociální úřad právnička Heidi Jorkjendová. Šestnáctistránkovou žádost, ve které Barnevernet chce zbavit Evu Michalákovou práv i styku s dětmi, server Lidovky.cz prostudoval.
Seznam mediálních aktivit Michalákové
Norský úřad chce Michalákovou zbavit rodičovských práv k oběma chlapcům |
S nápadem na zbavení Evy Michalákové rodičovských odpovědnosti přišel Barnevernet oficiálně v dubnu tohoto roku. Do Česka zaslal dokument, kde vyjmenovává důvody, proč je nezpůsobilá k péči o své dva syny. Údajné násilí v rodině včetně nepotvrzeného sexuálního zneužívání přitom paradoxně zmiňuje jen okrajově.
Stěžejním argumentem, proč Barnevernet sáhl k tomuto kroku, je medializace celého případu. „Na jaře 2014 a na podzim a v zimě 2014 byla matka opakovaně v kontaktu s médii a sama na sociálních sítích publikovala fotografie dětí. Barnevernet si všímá toho, že matka publikuje citlivé informace o psychickém stavu dětí a různé výpovědi o pohlavním zneužívání, o kterém údajně mluvily děti,“ uvedla právnička Jorkjendová coby jeden z argumentů.
Barnevernet sleduje medializaci případu v Česku
|
Strana Evy Michalákové vysvětlovala medializaci případů tím, že po třech letech sporu už matka neviděla jinou možnost. „Mediální tlak je v současnosti jediný prostředek, jak na případ bezpráví upozornit a vyburcovat český stát k aktivním krokům vůči Norsku. Eva Michaláková bojuje už tři roky. Pokud se za ni v příštích dnech nepostaví český stát, reálně hrozí, že o své děti přijde natrvalo. Kdy jindy burcovat veřejnost, než právě teď?“ napsal právní zástupce Evy Michalákové Pavel Hasenkopf v listopadu loňského roku.
Jak vyplývá z dokumentu, norský úřad dlouho a bedlivě sledoval česká média a jakoukoli zmínku o případu Michalákové si zaznamenal (viz box Barnevernet sleduje medializaci případu v Česku ). Každé své tvrzení dokládá seznamem odkazů na média, ve kterých Michaláková o odebrání synů promluvila. V dokumentu se tak objevují odkazy na jednotlivé přílohy, například ta s číslem 36 nese název „Náhodný výběr odkazů, kde matka publikuje texty a fotografie dětí“.
Ostatně seznam přiložených odkazů na česká média doložil norský úřad k žádosti hned několikrát. Sledovat vyjádření Evy Michalákové začal Barnevernet v květnu loňského roku, k jednání s matkou na toto téma došlo v září.
„Hovořilo se o publikování fotografií a citlivých informací o chlapcích na internetu, styku s chlapci. (...) Matka dále uvedla, že má právo publikovat svůj případ na internetu, když Barnevernet sám pravdu neříká,“ píše právnička Jorkjendová. Michaláková na schůzce také požádala o nové fotografie dětí, úřad jí ale odmítl vyhovět. „Bylo jí řečeno, že jí žádné nebudou poskytnuty, dokud nebude panovat shoda na tom, že se nesmí publikovat,“ sdělil tehdy Barnevernet.
  |
V žádosti také norský úřad zdůrazňuje, že Michaláková trvala na svém. „Matka dávala jasně najevo, že bude ve svém boji pokračovat, dokud děti nedostane zpět, a že má právo využívat média, aby svůj případ vyjasnila,“ konstatoval úřad s tím, že už tehdy matku varoval: pokud bude v medializaci pokračovat, zbaví ji rodičovských práv. „Tento krok by byl nutný pro to, aby se do budoucna zabránilo podobným jednáním.“
Únos dětí do České republiky
|
Dalším důvodem pro podání žádosti o zbavení rodičovských práv je údajně stále špatná situace u matky. „Znalci došli ve znalecném posudku v letech 2012-2013 k závěru, že matčina způsobilost k výkonu péče o děti je natolik nedostatečná, že je ohroženo psychické zdraví dětí,“ připomenula právnička Jorkjendová. Návrat k rodině prý není „nejlepším řešením“.
Barnevernet se mimo jiné opírá také o nepotvrzené udání expartnera Michalákové Josefa: ten ji nahlásil s podezřením, že chce syny unést do České republiky. „Otec své obavy zdůvodňoval informacemi, které matka publikovala na internetu,“ argumentoval Barnevernet a ihned prý kontaktoval policii. S rodinou pěstounů poté musel „posoudit bezpečnostní opatření“.
|
V návaznosti na to navrhl Barnevernet přerušení veškerých styků Michalákové se syny. Ta může podle posledního soudního rozhodnuví vídat děti dvakrát ročně po dvou hodinách.
„Je nutné tento systém změnit. Jedná se zejména o to, že matka pěstouny neakceptuje a při styku s dětmi cítí potřebu vyzdvihovat sebe sama jako rodiče,“ uvedla na závěr právnička Jorkjendová.
Matku chce zbavit rodičovské odpovědnosti u obou synů, u otce, který má už nyní úplný zákaz styku s dětmi, pak jen u syna Davida. Ten totiž o děti nebojuje a styku s dětmi se - na rozdíl od Michalákové - nedomáhá. Tím podle Barnevernetu otec doposud využíval svých práv ku prospěchu dětí. A není prý pochyb, že by tomu nemělo být i v budoucnu.
„Proto žádá Barnevernet (u otce) pouze o zbavení rodičovské odpovědnosti v případě Davida. Barnevernet došel k jasnému závěru, že matka svým uplatňováním rodičovské odpovědnosti dlouhodobě nedokáže dětem poskytnout nezbytnou ochranu,“ stojí v závěru žádosti.
REPORTÁŽ: Příběh odebraných dětí v Norsku:
Spor o děti
|
