Na současný systém si stěžují mladí lékaři, odborníci, menší nemocnice i lékařská komora. Česko totiž dosud nezvládlo odstranit zádrhele, které nastaly při přechodu z původního systému dvou lékařských atestací na systém jediné atestace, který je v Evropě běžný.
Například oční lékaři nebo neurologové si stěžovali, že mladí lékaři během prvních dvou let specializačního vzdělávání nepochytí téměř nic z oboru.
Kromě toho mají menší nemocnice potíž, že se u nich lékaři nemohou vzdělávat, a tak u nich nechtějí ani pracovat. Stáže ve velkých nemocnicích zase podstatně podražily. Většinu problémů má nová vyhláška zmírnit. Lékařská komora sice vítá to základní - tedy že bude mít více oborů včetně očního a neurologie od počátku vlastní „osnovy“. Jenže má k vyhlášce také výhrady. Nesouhlasí s tím, aby organizace vzdělávání mladých lékařů přešla z Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví na lékařské fakulty, jak navrhuje ministerstvo. „Centrální systém s jednotnými pravidly pro všechny je lepší. Převést vzdělávání lékařů na šest lékařských fakult je cesta k dalšímu rozmělnění. Varováním může být plzeňská právnická fakulta,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek. Souhlasí sice, že na institutu to nefunguje dobře, navrhuje ale, aby se vzdělávání řídilo z jediného místa - z jeho komory.
Kubek se také obává, že lékařská komora už nebude mít možnost se k poslední verzi vyhlášky vyjádřit. To se může stát. Podle informací LN je pravděpodobné, že ministryně zdravotnictví zkusí přípravu vyhlášky urychlit tím, že zruší vnitřní připomínkové řízení uvnitř resortu a vyhlášku rovnou pošle na ostatní ministerstva.
Zároveň horečně probíhají jednání úředníků s univerzitami. Aby lékařské fakulty začaly s postgraduálním vzděláváním, musí se o tom uzavřít smlouvy. O nich jednají rektoři univerzit. „Lékařské fakulty jsou připraveny, ale musí se připravit smlouvy. A nepůjde vše přesunout najednou,“ říká děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Kalovy Tomáš Zima.
