Sobota 18. září 2021, svátek má Kryštof
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Juščenkova zrada

Česko

KOMENTÁŘ

Ukrajinský prezident je podezřele vstřícný k oligarchům

Ve srovnání s politickým přemetem, který koncem minulého týdne předvedl ukrajinský prezident Viktor Juščenko, byla česká „oposmlouva“ neblahé paměti jen hodně naředěným odvarem „zrady na voličích“. V juščenkovském pojetí má totiž být „kontrolní funkce opozice“ zajištěna nejen garantováním funkcí v parlamentu, ale i její přímou účastí ve vládě. Což je politická rošáda, jež nemá v dějinách obdoby.

Většina ukrajinských voličů (padesát pět procent) byla původně s výsledky mimořádných voleb spokojena. Spojeneckým stranám z dob demokratické oranžové revoluce volby zajistily sice těsnou, nicméně nezpochybnitelnou parlamentní většinu. Juščenkův tlak na vytvoření široké koalice, jak si jeho návrh věcně správně bez ohledu na slovní lavírování hlavy státu přečetli občané, pokládají za dobrý nápad jen tři procenta z nich. „Něco tady smrdí,“ jsou přesvědčeni voliči z oblastí, kde zvítězil blok BJUT bývalé Juščenkovy spojenkyně Julije Tymošenkové.

Buď my, nebo oni!

Značná část ukrajinských komentátorů je ovšem přesvědčena o opaku. Zatlačení Strany regionů premiéra Viktora Janukovyče do čisté opozice, jak žádá Tymošenková, by prý mohlo skončit katastrofou. Nejen kvůli tomu, že „regionálové“ hrozí zablokovat práci parlamentu tím, že do něj jejich zástupci nenastoupí. Hlavním důvodem podpory prezidenta ze strany teoretiků jsou obavy z nenapravitelného rozpolcení země na dvě části. Různorodost zájmů lidí z poruštěného východu a nacionálně orientovaného západu Ukrajiny sice není žádnou novinkou, ale nesmiřitelnost mezi nimi v poslední době prudce eskalovala. Heslo Janukovyčových mítinků „Buď my, nebo oni!“ působí až jako předzvěst občanské války. Na Ukrajině navíc neexistuje ani jedna politická strana, která by se dala označit za vskutku celostátní. Jejich voličská základna má totiž natolik extrémně ostře vymezené regionální hranice, že se v nich poměrný počet hlasů pro tu kterou stranu liší desetiaž čtyřicetinásobky (v případě „regionálů“)! Jak je pak možné, že se takový stát dosud nerozpadl? Vysvětlení pro to má prezident ukrajinského Centra ekonomického rozvoje Alexandr Paschaver, podle nějž se tvrdé vlády Leonida Kučmy ekonomicky silný východ věnoval podnikání, zatímco politiku, zejména tvořili představitelé západních oblastí. Po oranžové revoluci se ale už nenašel nikdo, kdo by roli silového rozhodčího převzal, a demokratická pravidla rozhodování nefungují. Juščenko nyní ztrácí vliv i ve „svém“ seskupení Naše Ukrajina -Národní sebeobrana (NU-NS). Je tak přirozené, že se snaží uzavírat kompromisy. V daném případě ale hrozí, že umělé sjednocování politické elity jen prohloubí rozkol společnosti. Důvodem je, že ukrajinské politické strany jsou povýtce nástrojem podnikatelských klanů. Jejich programy tvoří směs populistických slibů a byznysplánů „majitelů“ strany. Parlament pak je, jak trefně poznamenal jeden z několika málo liberálních poslanců, jednou velkou „podnikatelskou líhní“, kde se vyjednávají kšefty a rozdělují sféry vlivu. Demokratické střetávání mezi opozicí a vládou by politiky donutilo více se starat o voličskou přízeň, a tudíž se i více věnovat formování dlouhodobé politické nabídky. Příkladem je přes všechny výhrady vývoj jediné čistě opoziční síly posledního období BJUT, které se za rok podařilo zvýšit počet sympatizantů o půldruhého milionu. Většina nově zvolených poslanců NU-NS naštěstí Juščenkův plán odmítla. Ani tak ale není jisté, zda se podaří přirozenou koalici této strany s BJUT naplnit. Světové agentury sice šíří představu, že tmelem oranžového tábora je „prozápadní“ politika, ale podstata je jinde. Ani Janukovyč přece není „protizápadní“. Oligarchům, kteří jeho stranu platí, se více zamlouvá členství v EU než vidina ruské dominance. Jde spíše o střet mezi vizí Ukrajiny ve vlastnictví klanů a Ukrajiny coby občanské pospolitosti. Politici, kteří chtějí ukrajinskou variantu české „oposmlouvy“, tak sice mluví o sjednocení země, ale ve skutečnosti ji přibližují k modelu Ruska Vladimira Putina, jež je „jednotné“ až běda. Je možné, že Janukovyčovi oligarchové najdou v Juščenkově táboře spřízněné duše. Ať už s nimi tito lidé budou spolupracovat z „vlasteneckých“ pohnutek, jako nejspíš činí sám prezident, nebo se nechají koupit. I v takovém případě však budou šance Ukrajiny na rozvoj demokracie a právního státu vyšší, než by tomu bylo při realizaci zhůvěřilého nápadu na vytvoření vlády s účastí „opozice“. To by totiž poslalo mladou demokracii „do kytiček“.

Politici, kteří chtějí ukrajinskou variantu české „oposmlouvy“, sice mluví o sjednocení země, ale ve skutečnosti ji přibližují k modelu Ruska Vladimira Putina, jež je „jednotné“ až běda

O autorovi| Pavel Máša, e-mail: eshem@seznam.cz novinář

Autor:

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

TURBO ÚKLID: Přihlaste se do testování jedinečných mopů od Viledy
TURBO ÚKLID: Přihlaste se do testování jedinečných mopů od Viledy

Chcete mít vytřeno raz dva? Přejděte na TURBO! Otestujte s eMiminem třásňový mop s mikrovlákny Vileda TURBO. Nový mop čeká na 10 z vás.

Mohlo by vás zajímat