České soudy dosud za dědice považovaly Karla Schwarzenberga, nevlastního bratra Pezoldové. V dědickém řízení jde hlavně o hrobku v Domaníně u Třeboně, vydání zbytku obrovského majetku brání speciální zákon.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pezoldová nález přivítala s radostí. Podle jejího právníka Petra Meduny jde o morální satisfakci za dřívější nepříznivé verdikty a příležitost znovu uplatňovat práva Pezoldové v dědickém řízení, z něhož byla neprávem vyloučena. Podle advokáta Petra Vyroubala, jenž zastupoval Karla Schwarzenberga, dnešní nález nemá žádný přímý dopad na vlastnické vztahy.
O co se soudí?Právníci Karla Schwarzenberga a jeho nevlastní sestry Alžběty Pezoldové se neshodují v tom, jak velkého majetku se může týkat dědické řízení po jejich dědečkovi Adolfu Schwarzenbergovi. Podle prvního z nich jde prakticky jen o rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně. Právník Pezoldové ale věří v širší rozsah potenciálního dědictví. Tuto možnost výslovně nevyloučil ani Ústavní soud, bude prý záležet na podkladech předložených v dědickém řízení. |
"Ano, paní Alžběta Pezoldová dostane opět možnost uplatnit své argumenty. To je vše," uvedl Vyroubal Pezoldová je dcera Jindřicha Schwarzenberga, což byl dědic Adolfa Schwarzenberga. Jindřich ale v závěti kvůli starým rodovým zvykům dal přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlického majorátu.
Závěťmi Adolfa a Jindřicha se při rozhodování o schwarzenbergském majetku řídila rakouská justice. Okresní soud v Českých Budějovicích pak podle instrukcí Nejvyššího soudu rozhodl, že výsledky rakouského dědického řízení jsou závazné i v Česku a že ve věcech dědictví hlubocké větve rodu bude stát jednat s Karlem Schwarzenbergem. Ústavní soud dnes rozhodl, že česká justice při tom porušila právo Pezoldové na soudní ochranu, protože dostatečně neprověřila její argumenty.
Alžběta Pezoldová v jednací síni Ústavního soudu v Brně, kde si vyslechla jeho vyjádření k dědickému sporu Schwarzenbergů.
Spor se nyní vrací k českobudějovickému okresnímu soudu. "Je na obecných soudech, aby s ní (Pezoldovou) jednaly jako s účastníkem, anebo aby s řádným odůvodněním řekly, proč tím vedlejším účastníkem vedle Karla Schwarzenberga není," řekla ústavní soudkyně zpravodajka Ivana Janů.
Lex Schwarzenberg
Rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně Schwarzenbergům v minulosti přiřkl Ústavní soud. V katastru nemovitostí je hrobka nyní připsána Adolfu Schwarzenbergovi, zemřelému v roce 1950. O zbývající rodový majetek Pezoldová dosud bojovala marně. Jeho vydání brání speciální zákon z roku 1947, takzvaný lex Schwarzenberg, jímž majetek přešel na stát. Vstup do dědického řízení by však pro Pezoldovou i přesto znamenal úspěch. Mohla by jej využít v dalších majetkových sporech.
Na orlickou větev rodu zvláštní zákon nedopadal, Karel Schwarzenberg proto její majetek získal v restitucích zpět. O majetek hlubocké větve neusiloval. Podle Pezoldové to byla chyba, údajně tím porušil Jindřichovu závěť a pozbyl dědická práva. Jindřich si přál, aby Karel majetek získal zpět, jakmile to umožní změna poměrů v českých zemích.
Spory o dědictvíPezoldová vede desítky sporů s českým státem i se svým nevlastním bratrem, a to jak v Česku, tak v Rakousku. Počátkem listopadu Pezoldová v Rakousku prohrála důležitou dědickou při. Tamní nejvyšší soud rozhodl, že si Karel Schwarzenberg může ponechat zděděné zámky a usedlosti v Rakousku a Bavorsku. I v Rakousku Pezoldová argumentovala tím, že Karel Schwarzenberg nedodržel podmínky závěti. |
