VÍTKOV/OSTRAVA Vůbec poprvé hlava státu položí květiny k hrobu studenta, který v únoru 1969 po vzoru Jana Palacha burcoval k boji proti totalitě. Před čtyřiceti lety a čtyřicet dní po Janu Palachovi se na protest proti tehdejšímu režimu upálil v Praze devatenáctiletý student Jan Zajíc, rodák z Vítkova na Opavsku.
V pátek jeho památku uctí Václav Klaus. Bude vůbec prvním prezidentem, který k Zajícovu hrobu přijde. „Je to od pana prezidenta velmi hezké. Mám z toho velice dobrý pocit,“ oceňuje jeho rozhodnutí Zajícův bratr Jaroslav.
Čin Jana Zajíce se komunistům podařilo tajit. Student šumperské průmyslovky se zapálil 25. února na témže místě jako Palach - v průjezdu domu č. 39 na Václavském náměstí v Praze. Od smrti Jana Zajíce tak příští týden uplyne právě čtyřicet let. Datum 25. února si nevybral náhodou. Právě ten den se v roce 1948 komunisté v Československu chopili moci. „Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako Pochodeň číslo 2,“ napsal Zajíc v dopisech, jež adresoval občanům Československa. V průjezdu vypil kyselinu, polil se čisticím prostředkem a zapálil se. Smrt nastala téměř okamžitě, mladík nestihl ani vyběhnout na ulici.
Uskutečnit poslední rozloučení v Praze tehdy Státní bezpečnost zakázala. Pohřeb se konal 2. března 1969 ve Vítkově a účastnily se jej tisíce lidí. Mnohem dramatičtější byly připomínky výročí úmrtí před pádem režimu. „Sotva jsme skončili, začaly obrovské policejní manévry,“ popsal bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek, jak se skupinou přátel uctili Zajícovu památku v únoru 1989.
Čin mladého studenta měl pro jeho rodinu vážné důsledky. Matka, která byla učitelkou, musela odejít ze školy. Bratru Jaroslavovi se s nejrůznějšími obtížemi ze strany komunistické moci podařilo vystudovat vysokou školu, starší sestra Marta ale takové štěstí neměla. Oba pravidelně k hrobu svého bratra přicházejí. Matka Jana Zajíce je po smrti, jeho devadesátiletý otec je nemocný a léčí se v nemocnici.
Klaus uctí podle plánů jeho kanceláře Zajícovu památku obdobně, jako to učinil před necelým měsícem v Mělníku, kde se účastnil odhalení památníku Janu Palachovi. Prezident tehdy prohlásil, že Palachův čin bude mít navždy svůj význam jako symbol odporu a jako symbol neztotožnění se s násilně nastoleným novým pořádkem.
Ač přijde poprvé jako prezident, Václav Klaus se paradoxně u Zajícova hrobu objeví podruhé. Jaroslav Zajíc připomíná, že hrob upáleného studenta navštívil začátkem devadesátých let, kdy kandidoval za severomoravské Občanské fórum. Nadační fond Jana Zajíce pořádá vzpomínkový akt ve Vítkově koncem měsíce února každoročně. A každoročně zve i prezidenta a prakticky celou českou politickou špičku. „Regionální politici se zúčastňují vzpomínek poměrně pravidelně, ti z Prahy již méně,“ konstatuje starosta Vítkova Pavel Smolka. Podle něj si hodně lidí ve Vítkově i po dlouhých letech váží Zajícova činu. In memoriam obdržel od prezidenta Havla Řád TGM. Jeho jméno nese centrální náměstí, ale třeba i tradiční turistický pochod. Klausova návštěva může podle Smolky Zajícovu odkazu pomoci. „My ve Vítkově si ho připomínáme každoročně, ale přiznejme si, že běžným občanům jinde v republice jméno Jan Zajíc většinou moc neříká,“ připouští starosta městečka v poněkud zapadlém kraji Hrubého Jeseníku. „Minimálně od druhé světové války bude pan Klaus prvním prezidentem, který Vítkov navštíví,“ konstatuje starosta města a zároveň i předseda Nadačního fondu Jana Zajíce Pavel Smolka.
***
Občané republiky Československé! Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše vědomí jako POCHODEŇ č. 2. /.../ Nenech si, hrdý a krásný český a slovenský lide, diktovat, s kým navěky půjdeš! /.../ Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodnému a šťastnému ČESKOSLOVENSKU! Z dopisu Jana Zajíce obyvatelům Československa
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
