STOCKHOLM/PRAHA „Jsem v šoku,“ reagoval mladší z oceněných, teprve 36letý Konstantin Novoselov, když se dozvěděl, že se jeho práce dočkala nejvyššího možného vědeckého uznání. O Nobelovu cenu za fyziku se dělí se svým učitelem Andrem Geimem.
Švédská akademie věd ocenila jejich objev grafenu, materiálu s unikátními vlastnostmi. Došlo k němu před šesti lety, kdy se vědcům poprvé podařilo vytvořit vrstvu uhlíku o tloušťce jediného atomu. Tvoří ji síť atomů uhlíku uspořádaných do šestiúhelníků, připomínající včelí plástev. Její výroba ovšem probíhala poněkud nestandardním způsobem: vědci vzali čistý grafit, který jinak známe jako tuhu v obyčejné tužce, a izolepou z něho sejmuli tenkou vrstvu uhlíku.
Výsledkem byl materiál s dosud nevídanými vlastnostmi: jde v současnosti o nejtenčí a zároveň nejpevnější známý materiál s nejlepší tepelnou vodivostí. Je také výborným vodičem elektrického proudu. Díky tomu, že je průhledný, počítá se například s jeho využitím při výrobě displejů, panelů či dotykových obrazovek a možná dokonce solárních článků. „Firma Samsung už pracuje na vývoji LCD obrazovek s grafenem a do dvou let slibuje jejich uvedení na trh,“ uvedl pro LN Ludvík Smrčka z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Podle českého odborníka se díky grafenu do pěti let dočkáme revoluce v elektronice. Využití tohoto materiálu při výrobě některých elektronických součástek může například výrazně zvýšit kapacitu počítačových pamětí a mikroprocesorů. Optimisté předpokládají, že grafen za pár let zcela nahradí dnes používaný křemík.
Rusové z Manchesterské univerzity Ocenění vědci pocházejí z Ruska, ale cena s nimi poputuje do Velké Británie, kde oba působí na Manchesterské univerzitě. Druhý jmenovaný je přitom nejmladším laureátem Nobelovy ceny za fyziku od roku 1973.
Andre Geim během včerejší tiskové konference v telefonickém rozhovoru přiznal, že s oceněním nepočítal. Zdůraznil ovšem, že nechce dopadnout jako někteří jiní laureáti, kteří po obdržení Nobelovy ceny přestali pracovat. „Dnes se chystám jít do práce a dokončit článek, který jsem za celý týden nestihl,“ řekl vědec.
„Andre Geim je velice bystrý a invenční člověk, který má na svém kontě řadu dalších objevů,“ říká Ludvík Smrčka, který se s oběma oceněnými zná z mezinárodních konferencí. Geim vyvinul například tzv. gekopásku – lepicí pásku inspirovanou povrchem tlapek gekona, jejíž jediný čtvereční centimetr udrží půlkilogramovou zátěž.
Proslavil se také létajícími žábami, které nechal zaživa levitovat v magnetickém poli. Za tento experiment dokonce v roce 2000 získal tzv. Ig Nobelovu cenu za fyziku – žertovné ocenění udílené každoročně na Harvardově univerzitě za „experimenty, které nemohou nebo by neměly být nikdy opakovány“. Geim se tak stal vůbec prvním držitelem žertovné i skutečné Nobelovky. Mezi českými vědci bylo před několika lety Geimovo jméno často zmiňováno ještě z jiného důvodu: v roce 2003 byl zatčen fyzik Pavel Středa v souvislosti s kauzou H-systém a vzniklo celosvětové hnutí fyziků na jeho podporu. „Andre Geim byl jednou z hlavních postav této iniciativy,“ připomíná Ludvík Smrčka.
