Koalice se dohodla na budoucím stravenkovém paušálu, který má fungovat vedle současných papírových a elektronických stravenek. Dohodla se podle informací ČTK i v případě zálohovaného výživného. U rušení daňových výjimek dál panují rozpory.
Stravenky rušit nechceme, tvrdí Hamáček. Superhrubou mzdu projedná koaliční rada |
„Souhlasíme se zrušením, ale bez hrubého výpadku v rozpočtu,“ uvedl ke zrušení supehrubé mzdy Zaorálek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje navrhnout zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku pro rok 2021. Nyní mzdy a platy zaměstnanců podléhají sazbě daně z příjmů 15 procent, ale do základu se započítává i sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem.
V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Ministryně dnes zopakovala obavy, že by u určitých skupin poplatníků vzrostla daň z 15 na 19 procent. „A to prostě nechceme,“ zdůraznila. Tyto věci se musí vyjasnit, a proto dnes koaliční rada ke shodě nedospěla, uvedla ministryně.
Zvýšení příjmové daně by podle ministryně dopadlo například na osoby samostatně výdělečně činné, tedy hlavně živnostníky. „My bychom jim to kompenzovali tím, že bychom dvě třetiny sociálního pojistného umožnili dát do výdajů,“ řekla ministryně. Zvýšení sazby by dopadlo i na lidi s ostatními příjmy, tedy třeba příjmy z příležitostných činností nebo s příjmy z pronájmů.
Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve Sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když i oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. Samotné zrušení superhrubé mzdy znamená schodek v příjmech státního rozpočtu 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.
Místo stravenek peníze
Koalice však dospěla k dohodě ohledně budoucnosti stravenek a zálohovaného výživného. Zaměstnanci by podle dosavadních informací měli místo stravenek dostávat na stravování peníze a tyto peníze by nepodléhaly zdanění. S návrhem ministerstva financí na stravenkový paušál nesouhlasí například odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naproti tomu má podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu. Hamáček ještě v neděli řekl, že jeho strana stravenky rušit nechce. Je to podle něj jen zavedení další daňové výjimky.
Dvě třetiny těch, kteří dostávají stravenky, jedí v restauracích |
Zálohované výživné by se mohlo podle původních informací ministerstva práce vedeného ČSSD začít vyplácet od roku 2021. Stát by dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýš by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Podmínkou by ale bylo, že po dlužníkovi už rodič začal peníze vymáhat v exekuci či u soudu.
Daňové výjimky
Částečně se úterní jednání dotklo také rušení daňových výjimek. Debata se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vedla o lhůtě pro osvobození od daně z příjmů při prodeji bytů. „Tady byla debata jenom o těch bytech, o té lhůtě, kde se dá prodat byt bez daně, ale to zůstalo otevřené,“ řekl premiér novinářům. U této daňové výjimky zastává názor, že by mohla mít pozitivní vliv na trh s byty a řešit nárůst jejich cen. O sektorové dani pro bankovní sektor nebo o změnách u slev na manžele a manželky se podle něj nejednalo.
