Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Kafka: Fenomén kmotrů je pro mě zrcadlem společnosti

Česko

  19:00
PRAHA - Lidé podle průzkumu LN žádají, aby si úřady došláply na kmotry, kteří vysávají obecní kasy. Server Lidovky.cz proto oslovil experty na bezpečnostní problematiku s jedinou otázkou: Proč se v Česku nedaří stíhat a trestat podezřelé aktivity šíbrů napojených na politické elity?

Pražský kmotr Roman Janoušek. Říká se o něm spoustu nelichotivých věcí. Zda jsou však pravdivé, se zatím policii ani soudům prokázat nepodařilo. foto: MF DNES: Michal Růžička

Tomáš Kafka: Fenomén kmotrů je zrcadlem společnosti

senior manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro ČR

Důvodu je, podle mého názoru, několik. Zaprvé, korupce je trestným činem, který se velmi obtížně dokazuje, pokud není pachatel chycen přímo při přijímání či předávání úplatku. Jak jsme měli možnost vidět v médiích, tak ani záběry pořízené skrytou kamerou nemusí k prokázání korupce postačovat.

ČTĚTE TAKÉ:

Zadruhé, stíhání a trestání pachatelů je podmíněno efektivním fungováním orgánů činných v trestním řízení, tzn. policie, státní zastupitelství a soudů. Situace tak, jak ji známe nejen z médií, ale i z našich zkušeností, je důsledkem omezených kapacit a přetrvávajících otázek ohledně nezávislosti těchto orgánů. Přitom je možné, aby se i samotné instituce, které mají podezření na podvod či korupci, přičinily o jejich řádné prošetření, například prostřednictvím forenzního auditu.

Na jedné straně se můžeme bavit o nefunkčnosti mechanismů, které mají chránit stát a státní majetek, na druhé straně nemáme situaci, kterou si jako společnost zasloužíme? Jak významné jsou hodnoty jako poctivost, statečnost, morální integrita? V České republice se podvádění, švindlování nebo obcházení pravidel stalo národním sportem – fenomén kmotrů je pro mě zrcadlem společnosti. Až se jednoznačně změní společenská objednávka, začne i aparát policie-státní zastupitelství-justice patřičně fungovat

Daniela Zemanová: Bez tlaku společnosti se nic nezmění

soudkyně Nejvyššího správního soudu

Daniela Zemanová

Formy korupce a její projevy, včetně aktivit zmíněných "kmotrů", se stále vyvíjejí a mění. Orgány činné v trestním řízení na nové podoby reagují přirozeně se zpožděním (jako výrobci a uživatelé dopingu jsou a budou vždy o krok dále před antidopingovými komisemi).

Část orgánů činných v trestním řízení je podřízena více či méně moci výkonné (policie, státní zástupci). Moc výkonná tedy může poměrně dobře ovlivnit vyšetřování selhání jejích příslušníků. Není reálné mít bezpečnostní složky a státní zastupitelství zcela nezávislé na moci výkonné, ale je nutné si uvědomit rizika tohoto uspořádání a nastavit co nejspolehlivější nezávislé kontrolní mechanismy, které by dokázaly negativním situacím předejít, případně je odhalit, pojmenovat, odstranit příčinu selhání.

Na tom zatím u nás nebyl silný společenský zájem, politický ještě menší. Je nutno zesílit společenský tlak na moc výkonnou a zákonodárnou, aby se zabývala vytvořením těchto mechanismů. Bez tvrdého a trvalého  tlaku společnosti se nic nezmění - žádná moc není nakloněna dobrovolnému omezování či kontrolování svého vlivu!

Nezávislost moci soudní – soudci jsou zcela nezávislí při tvorbě právního názoru na projednávanou věc, sama moc soudní však nezávislá není. Reálné fungování justice je v rukou  moci výkonné – pouze ta určuje, kdo se stane soudcem, kdo bude řídit soudy, jak budou rozděleny finance zajišťující základní činnost daného soudu. Prostřednictvím těchto nástrojů lze ze strany moci výkonné velmi účinně ovlivňovat výkon moci soudní – představme si jednoduchou situaci, kdy by soudce rozhodující o trestném činu některého politika měl ambice stát se předsedou krajského soudu – o jmenování  takového funkcionáře rozhoduje ministr spravedlnosti, který může být členem stejné strany jako případný obžalovaný politik... Je proto zcela nezbytné oddělit nejméně personální pravomoci soudů od moci výkonné.

Martin Cejp: Mají dobře ošetřeno, aby nešli "přes hranu"

provádí sociologický výzkum v kriminologii (organizovaný zločin)

Jsem sociolog (od roku 1968), takže nejprve sociologické hledisko: Mám před sebou tabulku z výzkumu CVVM z dubna 2012. Podle ní si veřejnost myslí, že na rozhodování politiků mají největší vliv korupce a úplatky a s určitým odstupem zájmové skupiny a lobby. Nepatrný vliv pak mají voliči vlastní strany, stávky a demonstrace, odbory, průzkumy veřejného mínění, vědci a odborníci, občané.

Názor veřejnosti je možné brát jen jako jeden z ukazatelů (nevíme, čím je ovlivněn a nakolik je kompetentní) – ostatně vliv veřejného mínění byl dříve u některých politiků dosti patrný.

Ale jako kriminolog (od roku 1992) zcela souhlasím s významným vlivem korupce a kontaktů. Podle dlouhodobého výzkumu organizovaného zločinu mohu konstatovat, že svět zločinu používá vůči všem složkám společenského systému hlavně korupci a kontakty. 

Nejsem právník, takže nemohu posoudit to, co je pro vás v anketní otázce nejdůležitější – to je nestíhání a netrestání. Jen připomenu, že stíhat a trestat lze pouze takové jednání, které je trestné. Je-li někdo tiskem (?) označen za "kmotra", tak to ke stíhání nestačí. Muselo by se prokázat něco konkrétního.

Obecně: Pokud se někdo pokouší páchat sofistikovanou trestnou činnost, má velice dobře předem ošetřeno, aby se takzvaně nedostal "přes hranu". Pokud se dostane, tak se zase předem snaží zajistit si beztrestnost. Takže se věci neřeší až tehdy, kdy k nim dojde, ale maximálně se zabezpečí, aby k nim nedošlo, a když už dojde, tak aby to prošlo nebo vymizelo.

Ještě bych chtěl připomenout, že jak u korupce, tak při zneužití kontaktů jsou vždy dva: ten kdo uplácí a ten, kdo úplatky přijímá, ten, kdo informace získává, i ten, kdo je poskytuje. Trestáni by měli být oba. Pokud někoho přistihnou přímo při závažné dopravní nehodě, a nekonají, pak by se z toho měli odpovídat. Zase: jsou u toho dvě strany a obě mají nějakou odpovědnost.

Autor: