TEL AVIV / PRAHA V Tel Avivu byla včera otevřena jedna z deseti bezpečnostních schránek, které ukrývají písemnou pozůstalost po spisovateli Franzi Kafkovi a jeho příteli a kolegovi Maxi Brodovi. Otevřít ji nařídil už loni na podzim soud, který tak rozhodl proti vůli majitelky bezpečnostních schránek Evy Hoffeové. Dnes pětasedmdesátiletá Hoffeová je dcerou Esther Hoffeové, někdejší asistentky Maxe Broda. Ta zdědila písemnosti, mezi kterými jsou údajně i neznámé Kafkovy rukopisy, po Brodovi, který neměl děti, a až do své smrti odmítala dokumenty zpřístupnit literárním historikům. A nejen to – tajně je prodávala v aukcích a přišla si tak na miliony dolarů. Za dva miliony například prodala rukopis Procesu.
Soud nařídil její dceři, aby písemnosti zpřístupnila nově určenému vykonavateli poslední vůle, kterým je Izraelská národní knihovna. Evě Hoffeové se však vyšlo vstříc alespoň v tom, že se zatím nic z písemností nesmí publikovat. Dcera bývalé Brodovy asistentky je však i tak rozladěná – včera prý podle listu Haarec dorazila do banky a snažila se zabránit otevření bezpečnostní schránky se slovy: To je moje! Moje!
Bezpečnostní schránky jsou uloženy ve schránkách v šesti různých bankách v izraelském Tel Avivu a v dalších čtyřech ve švýcarském Curychu. Podle Haarecu budou otevírány postupně – v přítomnosti celé suity právníků – a celý proces by měl trvat zhruba týden. Právníci mají za úkol sestavit soupis všeho, co ve schránkách najdou, a předložit ho soudu v Tel Avivu. Soudce by měl pak rozhodnout, co bude s dokumenty dál – zda jsou soukromým majetkem sester Hoffeových, které s nimi pak budou moci naložit podle svého, nebo zda jde o součást kulturního dědictví, které patří do veřejně přístupných archivů.
Literární historici z Izraele a z Německa jsou přesvědčeni o tom, že by pozůstalost mohla ukrývat dosud neznámý Kafkův rukopis. Brod totiž nesplnil poslední přání svého přítele a po jeho smrti spisovatelovy rukopisy nespálil.
Písemnosti by prý každopádně mohly vnést světlo i do dosud nepříliš jasného Kafkova životního příběhu, který se uzavřel v sanatoriu pro nemocné tuberkulózou nedaleko Vídně v roce 1924.
„Obsah schránek zatím zůstává majetkem sester Hoffeových a nikdo jiný než ony nemá právo vědět, co v nich je,“ řekl včera listu Haarec právník Evy Hoffeové Uri Zfat.
