Žádost již na plzeňský soud dorazila a začal se jí zabývat tamní soudce Tomáš Bouček. „Mohu potvrdit, že jsme v pondělí obdrželi žádost o obnovu řízení odsouzeného Jiřího Kajínka,“ potvrdila LN mluvčí soudu Alexandra Vaňková. Bouček už podle ní ve věci učinil dílčí rozhodnutí, soud ale nebude jeho výsledek zveřejňovat až do doby, kdy ho pošta doručí Zejdovi a na státní zastupitelství.
Jak Kajínkova žádost, na kterou upozornil server Novinky.cz, skončí, nelze předvídat. Domoci se propuštění v obnoveném procesu se každopádně povede jen velice málokomu a k teoretickému propuštění Kajínka je v tuto chvíli ještě hodně daleko. Po dílčím rozhodnutí bude soud muset nejdřív určit, jestli se do řízení o obnově procesu vůbec pustí. V samotném řízení o obnově procesu by se hrálo jen o to, zda je nový důkaz ve prospěch vraha sto změnit původní názor soudu. Pokud by tady Kajínek uspěl, věc by se dostala na samý začátek. A teprve pak by soud znovu rozhodoval, jestli je obžalovaný vinen, či ne.
Kajínek si vykoledoval doživotní trest za dvojnásobnou nájemnou vraždu z 30. května 1993. Ten den kolem osmé hodiny večerní v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory rozstřílel plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Další bodyguard Vojtěch Pokoš přežil útok jen náhodou a později se stal korunním svědkem obžaloby.
Recidivista Kajínek tvrdí, že nikoho nezabil a vraždu na něj hodili zkorumpovaní policisté. Soudy mu to neuvěřily. Část veřejnosti se ovšem poté, co ho na podzim roku 2000 zviditelnil útěk z věznice Mírov, postavila na jeho stranu. Letos o Kajínkovi dokonce vznikl film, ve kterém je líčen jako oběť systému. Zejda v žádosti argumentuje tím, že střelec neměl podle svědků rukavice: „Popisují prsten a náramek.“ Vrah podle něj také s „pravděpodobností hraničící s jistotou“ otevřel pravé přední dveře auta, aby Juliána Pokoše zastřelil: „Nabízím důkaz psychologa, že oběť nečekaného násilného útoku byla paralyzovaná, neschopná jednat.“ Z toho Zejda vyvozuje, že Kajínek musel nutně na „vnitřní straně vnější kliky auta“ zanechat otisky. Ty tam však policisté nenašli. Klika podle něj dosud existuje: „Pokud ji nikdo nevyhodil, měla by ležet v Kanceláři prezidenta republiky, kam jsem ji poslal spolu s žádostí o milost v roce 2002.“
Kajínek se propuštění domáhá všemožným způsobem již léta, avšak bezúspěšně. Odmítnutím skončila například žádost o milost a také první pokus o obnovu procesu z roku 2004.
***
NOVÝ PROCES POVOLÍ SOUDY JEN VÝJIMEČNĚ
* Úspěch v řízení o obnovu procesu je vzácný. Podařilo se ho dosáhnout třeba vychovateli Hradní stráže Miloši Topolovskému, křivě obviněnému ze zneužívání vojáků. * Pohořel naopak třeba uprchlý podnikatel Tomáš Pitr, šéf Centra kuponové privatizace a aktér největší korupční kauzy 90. let Jaroslav Lizner nebo majitel Discolandu Sylvie Ivan Jonák, který nechal zavraždit svoji ženu.
