Jakým směrem by hořel plamen svíčky nebo zápalky ve vesmíru ve stavu beztíže. Ptá se Karel Žaloudek. Odpovídá Antonín Vítek, chemik a expert na kosmonautiku z AV ČR.
Do špičky protáhlý tvar plamene svíčky, zápalky nebo zapalovače je vytvářen na Zemi tím, že horké plyny vzniklé při hoření se nejdříve rozpínají všemi směry a posléze, protože jsou lehčí než okolní vzduch, stoupají vzhůru. Tím vzniká běžně známý obraz. V prostředí, kde působí tíže, v plynném i kapalném skupenství, se vždy lehčí látky pohybují směrem vzhůru a těžší naopak směrem dolů. Na tom je nakonec založeno i balonové létání a to jak při použití vodíkových či heliových balonů, tak teplovzdušných balonů.
Ve stavu dynamické beztíže tento jev neplatí. Proto při hoření – pokud zajistíme, že okolní atmosféra je v klidu (například neběží větrání vytvářející proudění vzduchu) platí jen to, že zahřátím plynů vzroste jejich tlak nad tlak okolních plynů. Proto se kolem hořícího více méně bodového předmětu, jakým je špička knotu svíčky, nebo hlavička sirky, vytvoří téměř ideální zářící koule (její symetrii narušuje jen hořící knot nebo sirka, nejsou to body, ale tenké válečky). Dá se tedy říci, že v klidném vzduchu bude mít plamen tvar koule. Ale situace je ještě zajímavější. Na Zemi spaliny stoupají vzhůru a na jejich místo se z okolí směrem k hořícímu knotu nebo zápalce tlačí okolní chladný vzduch s kyslíkem, a proto hoření pokračuje. Ve stavu beztíže se však spalné plyny rozpínají na všechny strany a odtlačují čerstvý studený vzduch od knotu. Výsledkem je, že plamen velmi brzy zhasne.
***
Vážení čtenáři, dotazy posílejte na adresu AMC Lidové noviny, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo na adresu zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda – záhady.
