VĚDNOHUBKY
První obyvatelé Ameriky, kteří ji osídlili zhruba před 13 tisíci lety, nelovili jen mamuty a další velké savce. Jak naznačují archeologické nálezy popsané ve včerejším čísle časopisu Science, v přímořských oblastech si lidé už tehdy pochutnávali na rybách, mořských plodech, ale i na husách a kormoránech. Experti pod vedením Jona Erlandsona z Oregonské univerzity našli na ostrovech u jižní Kalifornie hroty harpun a další kamenné nástroje sloužící k lovu i opracování kořisti. Ostrovy se i tehdy nacházely několik kilometrů od břehu, což naznačuje, že pravěcí obyvatelé Ameriky zvládali základy mořeplavby.
Sluneční aktivita kolísá v pravidelných jedenáctiletých cyklech, v posledních letech se ale naše hvězda odmlčela na nezvykle dlouhou dobu. Období bez slunečních skvrn a zeslábnutí magnetického pole Slunce v letech 2008 až 2009 si astronomové dosud neuměli vysvětlit. Záhadu možná nyní rozlouskli vědci z Indického ústavu vědeckého vzdělávání a výzkumu v Kalkatě s americkými kolegy z Harvardova-Smithsonova centra pro astrofyziku. Tento týden zveřejnili v časopise Nature výsledky počítačového modelu, který simuluje procesy probíhající ve slunečním nitru. V počítači nechali proběhnout 210 slunečních cyklů a pozměňovali rychlost proudění plazmatu v severojižním směru. Zjistili, že když je pohyb v první části slunečního cyklu rychlejší a ve druhé naopak pomalejší než obvykle, prodlouží se období bez slunečních skvrn. Vývoj příštího solárního minima, které má nastat roce 2019, ale zatím předpovědět nelze. Nevíme, jak se bude rychlost proudění plazmatu měnit – můžeme ho ale průběžně sledovat a podle toho pak určit, jaké dopady to bude mít na množství slunečních skvrn, říká hlavní autor studie Dibyendu Nandi.
Přinesly život na Zemi meteority? O tom se ve vědeckých kruzích spekuluje už delší dobu. Studie zveřejněná tento týden v časopise PNAS americké akademie věd přináší důkaz, že na Zemi přinesly přinejmenším některé složky živé hmoty.
Sandra Pizzarellová s kolegy z Arizonské státní univerzity a Kalifornské univerzity analyzovala čtyři gramy prachu z meteoritu Grave Nunataks 95229, nalezeného v roce 1995 v Antarktidě. Zjistila, že obsahuje dusík. Když výzkumníci smíchali prach s vodou a vystavili ho vysoké teplotě a tlaku, vylučoval se z něj do vody amoniak – důležitá složka biologických molekul, jako jsou aminokyseliny a DNA. Analýza prokázala, že jde o izotopy dusíku, jaké se dnes na Zemi nevyskytují, takže nemohlo jít o kontaminaci během experimentu. Výsledek podle autorů naznačuje, že meteority mohly na Zemi „zasít“ molekuly, které posloužily ke vzniku živých organismů. Další experti ale upozorňují, že bude zapotřebí stejný výsledek zopakovat také u dalších meteoritů.
***
NEPŘEHLÉDNĚTE Příloha Věda&Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| EVA VLČKOVÁ, redaktorka LN
