Možná je potkávám na Strossmayerově náměstí. Jmenují se Helena a Klaudie, mezi třiceti a čtyřiceti. Ta první je rozvedená matka dvou dětí, které jí „přerůstají přes hlavu“, druhá je svobodná a „s nikým dlouho nevydrží“. Otevřely si v jedněch seriózních novinách sobotní rubriku o „sexu“. Dávám to přivlečené slovo do uvozovek: je mi protivné. Před válkou sex totiž neexistoval. Byl pohlavní vztah a styk. Mladí lidé se rozhlíželi, ohmatávali se napřed duševně, chodili spolu třeba do kina. Podle shodného vývoje citu navazovali vztah vedoucí až k tomu styku. Dneska ženy jako tyto dvě si vyzkoušejí samce a podle toho jsou pak ochotny jít s ním třeba do Veletržního paláce, jako Klaudie.
Kamarádky z Letné se scházejí v sobotu. „Tak co René?“ zeptala se Klaudie Heleny. Ta odpověděla: „S ním to nepůjde tak rychle. Ještě že mám Patrika.“ Je to dialog podle tohoto modelu: „Tak dostalas ten plášť?“ – „Ne. Ještě že mám ten svetr.“ Helena si cení Patrikova svetru vysoko: „V sexu je totiž nepřekonatelnej. Už jsme to dělali na záchodě v pendolinu, na náplavce u úřadu vlády, za Šlechtovkou ve Stromovce...“ Kdoví, jestli René čte Lidovky.
Proč se Helena rozvedla s manželem, nevíme. Uvádí jenom jeden detail. Že dovolenou trávívali na chalupě, kde ji Petr vždycky zavezl na motorce do lesa, rozprostřel deku, vyndal láhev Dobré vody a „romanticky se pomilovali“. „Žrali mě komáři do zadku, nesměla jsem ani hlesnout, prostě sex nanic.“ Klaudie proto Heleně změnu přála. Ale když ji po několika dnech potkala, ta jí řekla: „Neuvěříš, co se stalo! Patrik mě vyvezl do lesa, otevřel kufr auta a vytáhl deku a matonku.“ – „To si snad děláš srandu,“ řekla Klaudie a píše, že se „málem počurala smíchy“. Rád v těchto novinách čtu různé sloupky o lidech i věcech nebo rady o čemkoliv krom stravování a módy. A internetu. Sloupek o „sexu“ mě také přitáhl, ale podivil jsem se: pro koho to je a co se mu tu radí? Ano, nesmělým či neúspěšným ženám je asi co radit. Ale kamarádky z Letné předvádějí, k čemu jejich „filozofie sexu“ v životě vede.
Čtenář, jenž mě zná, nemůžeme si myslet, že jsem tu moralista. Protože on i já víme, že lidé to opravdu mohou dělat všude, i mluvit o tom mohou, mezi sebou, důvěrně. Ale chodit se z toho počurávat do konzervativních novin! Myslím, že ženy jako tyto dvě tyto noviny nečtou, nic lepšího by se o „sexu“ nedověděly. Matka Helena si snad myslí, že toto by měly číst její děti, které jí „přerůstají přes hlavu“? Že přerůstají, mohli jsme si všimnout, když jim řekla, aby vyčistily kočičí záchod, a ony to neudělaly. Píše totiž: „Pak jsme se ještě jednou pomilovali. Když jsme se oblékali, on si všiml, že kočičí záchod je plnej, a začal ty věci vybírat. Nedalo mi to. Stála jsem opřená o stěnu a věděla, že mi to zatraceně sluší. Měla jsem na sobě lodičky za čtyři tisíce a sexy šaty.“ (Lidové noviny 31. 10.)
Jaká matka, takové děti, taková univerzita. Podle jakých měřítek budou si ony hledat... co?
