Kameny mizí. Trpí Karlův most?

Inspektoři včera kontrolovali přímo na Karlově mostě, zda jsou  obavy z poškození gotické památky z doby Karla IV. oprávněné, či nikoliv. „Žádné poškození nebo pochybení jsme přímo na místě nezjistili. To ale nutně neznamená, že je všechno v pořádku. Budeme to dál sledovat při dalším rozebírání kamenů a půjdeme se s geology podívat na uskladnění těch původních,“ řekl LN zdroj z památkové inspekce.

Definitivní závěry budou známy za několik týdnů. Inspekce už nyní ale shledala nedostatky v administrativě. Podle mluvčího ministerstva Jana Cieslara nemá například k dispozici závazné stanovisko k prováděcí dokumentaci.

Naopak na postup památkové inspekce si  chce písemně stěžovat ředitel památkářů magistrátu Jan Kněžínek. „Je to drzost. Je to urážka. Je to znehodnocení práce desítek špičkových odborníků z řad památkářů i vysokých škol. Deset let experti řešili způsob rekonstrukce a přeli se o něj, byli na to posláni ti nejlepší lidé a pak jde někdo po mostě, napíše stížnost a inspekce to hned řeší,“ rozčílil se Kněžínek.

Most je v horším stavu, než se čekalo
Na rekonstrukci Karlova mostu dohlížejí památkáři z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu. „Stále jsem přesvědčen, že zvolený postup je v principu správný,“ prohlásil památkář Ondřej Šefců, jenž chodí opravu mostu kontrolovat nejméně jednou týdně.

O tom, že rekonstrukce Karlova mostu má nečekané těžkosti, se ví už více než čtvrt roku. Stavební práce zahájila firma SMC CZ zhruba před rokem. Již v březnu se ale zjistilo, že Karlův most, do něhož zatéká, a kameny se proto drolí, je v horším stavu, než se očekávalo.

Rekonstrukce za 200 milionů
Ukázalo se, že místo jedné třetiny se budou muset vyměnit dvě třetiny kamenných kvádrů z mostních zábradlí. Podle Šefců však právě tyto prvky mostu byly v minulosti několikrát opraveny, takže se tam žádné původní kameny z doby Petra Parléře nevyskytují. Ředitel  odboru městského investora magistrátu Jiří Toman říká, že není do dnešních dnů spočítáno, o kolik to stavební práce prodraží. Rekonstrukce má stát 220 milionů korun. Rozsah poškození ale cenu zakázky zvedne zřejmě o několik milionů.

Míra poškození je přitom natolik velká, že pražský magistrát kvůli tomu neotevřel plánovanou kamennou huť na Kampě. Při tak masivní výměně kamenných kvádrů by to časově ani finančně nebylo realizovatelné. Magistrát nechává Karlův most po dobu rekonstrukce přístupný, z opravy chtěl udělat turistický zážitek. Atrakcí měly být samotné stavební práce i napodobenina středověké parléřovské huti s autentickými technologiemi. Místo toho teď turisté slyší jen zvuk sbíječek.

„Té myšlenky jsme se nevzdali. Kamennou huť na Kampě otevřeme, ale až po skončení rekonstrukce. Pak budeme kameny, pokud to bude zapotřebí, průběžně vyměňovat, aby už v budoucnu nebyla nutná celková rekonstrukce jako teď, “ prohlásil Kněžínek. Podobná huť tam pracovala ještě v 60. letech minulého století.
Mezi odborníky vyvstal konflikt i kvůli plánované patinaci nového kocbeřského pískovce.„Já na patinaci trvám, ten kámen tam působí cizorodě,“ prohlásil Šefců. Geologové jsou proti. „Každý rozumný člověk uzná, že nově osazený kámen nemůže být na povrchu shodný s tím, který je tam sto let,“prohlásil geolog Richard Přikryl.