Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kampaň ovládli extremisté

Česko

V krizi roste popularita stran s protiimigrační rétorikou v unii. Kampani dominují i příjmy europoslanců.

Volby do Evropského parlamentu - Vlažný zájem voličů v. tlačenice politiků všech politických barev

BRUSEL Sotva týden zbývá do voleb, které rozhodnou o novém složení Evropského parlamentu (EP) a ve kterých by mělo hlasovat úhrnem 375 milionů lidí. V jakém počtu se voliči dostaví, je jedna z neznámých, stejně jako otázka, kolik v eurosněmu nakonec zasedne extremistů. Průzkumy v sedmadvacítce jim dávají nemalé šance.

Podle posledního šetření agentury TNS půjde „pravděpodobně“ volit 49 % oprávněných voličů. Při volbách před pěti lety to bylo 45 %, což byla nejnižší účast v historii. Dosavadní průzkumy předvídaly ještě menší zájem - jen okolo 35 % v průměru, přičemž na Slovensku nebo v Polsku pouze 16 až 19 %.

Pusto u volebních uren je jeden z častých argumentů proti EP a zhusta ho používají i ti, kdo se pak sami ucházejí o křeslo ve Štrasburku. Nejvíc zástupci menších antisystémových stran. Ty v mnoha státech tentokrát ovládly kampaň.

Cestu jim umetla ekonomická krize: od Bulharska po Británii lidé volají po práci a sociálních jistotách a víc než kdy jindy žádají rychlé recepty, které jim nabízejí právě extremisté. Přes národní rozdíly je tak plošným heslem voleb „chraňte nás, za jakoukoli cenu.“ Na populistickou linku zavření pracovních trhů před cizinci vsadila francouzská ultralevice Dělnický boj, ale také třeba irská Libertas. Jasně antiimigrantskou rétoriku přidali bulharští nacionalisté z Útoku, kterému se předpovídá až zdvojnásobení počtu europoslanců, rakouští Svobodní, jež mají nyní jednoho poslance a měli by si polepšit na tři, a také možné „novicky“ sněmu. Mezi nimi vzbuzují pozornost hlavně nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse a Britská národní strana (BNP).

„Víc Nizozemí, míň Evropy!“ Geert Wilders je známý muslimobijec, i v Česku na sebe upozornil filmem Fitna o porobě lidí podle islámského práva šaría. Volby by mu mohly vynést 3 až 4 křesla. Slogan „NE Turecku“ v zemi s milionovou muslimskou komunitou a sázka na uzavření se v nizozemské identitě - „Víc Nizozemí, míň Evropy!“ - strhly lidi a Wilders je podle domácích komentátorů už teď „psychologickým“ vítězem voleb; sám o židli ve Štrasburku nicméně neusiluje. Britští nacionalisté mají svoji stranu už bezmála třicet let, teprve letošní pád libry a propad ekonomiky v kombinaci se všudypřítomnými polskými dělníky dodaly jejím heslům „Britská místa pro Brity“, „Přistěhovalci ven“, či „EU = zaplavení Británie levnými Turky“ kýženou atraktivitu. Lídr BNP Nick Griffin má velké šance získat křeslo v europarlamentu, což by byl pro stranu, jejíž členové sedí jen na několika radnicích v Anglii, průlom.

Celkově se odhaduje, že by extremistické strany zleva i zprava mohly získat 100 až 150 křesel z celkových 736.

Británie, Itálie, ale také Německo, Polsko či i Česko pak řeší příjmy a náhrady europoslanců. Zátah na štrasburské kapsy vyvolaly v Británii a Itálii skandály se zpronevěřením veřejných peněz domácími politiky, z nichž se zájem přelil i na europoslance. Další tři jmenované země se obecně zabývají štědrými poslaneckými náhradami.

Téma zvedají ponejvíc ti, kdo mají sami máslo na hlavě. Například mezi europoslanci britské strany žádající vystoupení z unie, UKIP, je nejvíc těch, kteří byli obvinění či už pravomocně odsouzení za defraudaci; to jim ale nebrání vsadit v kampani na „zkorumpovanost Bruselu“. Efektem zmíněného podle politologů bude, že se do náruče extremistů vrhne ještě víc voličů.

Graf

Volby do Evropského parlamentu

volby se budou konat ve dnech 4. až 7. června 2009 375 milionů voličů z 27 zemí vybere 736 europoslanců při volbách v 2004 byl celkový počet kandidátů 8974, letos se předpokládá nejméně o třetinu víc, protože mezitím přistoupily do EU Rumunsko, Bulharsko, a řada států zaznamenala nárůst volebních stran a kandidátních listin například Francouzi budou vybírat ze 3115 lidí na 161 kandidátkách celkem 72 europoslanců Češi budou vybírat ze 727 kandidátů mezi 33 stranami a hnutími - do EP půjde 22 Čechů

22 Portugalsko

12 Irsko

50 Španělsko

72 Británie

72 Francie

22 Belgie

25 Nizozemsko

6 Lucembursko

13 Dánsko

99 Německo

18 Švédsko

72 Itálie

7 Slovinsko

17 Rakousko

22 Česko

13 Slovensko

22 Maďarsko

50 Polsko

13 Finsko

6 Estonsko

8 Lotyšsko

12 Litva

33 Rumunsko

17 Bulharsko

22 Řecko

6 Kypr

5 Malta

Počet křesel pro jednotlivé členské státy Evropské unie volební období 2009-2014

O autorovi| Kateřina Šafaříková stálá zpravodajka LN

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.