Podle Respektu pak ale Ázerbájdžán začal z privatizace couvat, v hlavním městě Baku navíc prý vystoupil zástupce Světové banky s pochybnostmi o Koženého podnikání v Česku. Za Koženého se pak přimluvil tehdejší šéf Světové banky James Wolfensohn či poradce českého premiéra Weigl, uvedl týdeník. Weigl Respektu o dopisu řekl, že šlo o odpověď na oficiální dotaz ázerbájdžánského prezidenta, který se Česka ptal na zkušenosti s Koženým.
Odpovědí Weigla podle týdeníku pověřil tehdejší premiér Klaus. Respekt napsal, že dopis je plný vřelé a nekomplikované chvály. „Jako jeden z průkopníků privatizačního procesu velmi přispěl k jeho úspěchu, citoval týdeník z dopisu Weigla, který prý tehdy také napsal, že Koženého zkušenost může být přínosná pro úspěch každého privatizačního programu.
„Tehdy ale Kožený nebyl za nic odsouzen a šlo jen o spekulace tisku. Z mého pohledu pro Čechy skutečně přínosem byl, a to vlnou zájmu o kuponovou privatizaci, kterou dokázal začátkem devadesátých let rozpoutat,“ řekl k tomu Weigl Respektu. Na otázku, zda si myslí, že je Kožený „zloděj“, Weigl týdeníku odpověděl, že to dodnes nedokáže odhadnout.
Privatizace v Ázerbájdžánu se nakonec neuskutečnila.
***
„Jako jeden z průkopníků privatizace velmi přispěl k jejímu úspěchu.“
