Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kapitola z belfastské vlastivědy

Česko

Kdo v kině chce zažít trochu vzrušení, povolá IRA, řekli si zřejmě čeští filmoví distributoři. V krátkém čase už podruhé nabízejí výlet do krvavých ulic belfastských.

Po ceněném filmu Stevea McQueena Hlad přišla řada na Štvance IRA kanadské režisérky Kari Skoglandové. Ty dva filmy jsou svým způsobem komplementární. Zatímco McQueen se soustředí na jednu událost, hladovku členů IRA v belfastské věznici Maze, skoro úplně ji vytrhává z dobových souvislostí, aby v ní odhaloval pravdu spíš stylizovanou a poetickou, Skoglandová jde směrem prakticky opačným. Volí stylizaci pseudodokumentární a kontextu se do Štvance IRA snaží dostat víc, než příběh unese. Protikladné jsou i výsledky, k nimž oba tvůrci dospěli. Zatímco Hlad je film, který jen těžko může vyvolat jinou než silnou reakci (pozitivní i negativní), Štvanec IRA je snímek prostřední, zbytný.

Skoglandová při psaní scénáře vycházela z autobiografické knihy Martina McGartlanda, který byl na přelomu 80. a 90. let agentem ulsterské policie nasazeným do Irské republikánské armády. S výslednou podobou filmu byl ale McGartland hrubě nespokojený, řekl o něm, že „má k pravdě asi tak daleko jako Pluto k Zemi“. Snímek proto uvádí trochu alibistický titulek, podle nějž Štvanec IRA ze skutečných událostí tak trochu vychází a dost výrazně je mění.

Konvenčně tragický hrdina Způsob, jímž si autorka McGartlandův osud upravila, je docela výmluvný – vytvořila si hrdinu, který víc souzní s jejím pojetím, zároveň ale přichází o část individuality. Skutečný McGartland je asi zajímavější figura než ten filmový, postava, již vytvořila Skoglandová, zas možná lépe odpovídá konvenční představě tragického hrdiny, zosobňujícího podobně tragický úděl svojí domoviny.

Martin McGartland žil v katolické čtvrti Belfastu, živil se všelijak, především prodejem kradeného zboží. To ho činilo zranitelným ze strany IRA, která v rámci katolické komunity fungovala také jako samozvaný a hodně brutální policejní sbor.

Mladík nacionalistické ozbrojence nenáviděl kvůli tomu, jak se zachovali k jeho přátelům, možná pro něj také představovali establishment, proti němuž se lidé jeho věku bouří. Stal se policejním agentem, po dvou letech se mu podařilo dostat se přímo do řad IRA, o tohle poslání dle svých vlastních slov hodně stál.

Skoglandová ho místo toho ukazuje jako muže mezi dvěma ohni, který si musí vybrat mezi dvěma organizacemi, jež se o něj souběžně ucházejí, a také dvěma otcovskými autoritami – přátelským šéfem taxikářské firmy Mickeym (Tom Collins) a policejním důstojníkem s krycím jménem Fergus (Ben Kingsley, tentokrát v paruce). Na plátně se tak stává výraznějším reprezentantem lidí, kteří se během nepokojů v Ulsteru ocitli ve válečné zóně, sevřeni podle filmařů mezi dvě síly vyznávající de facto zaměnitelné násilí. Ve své touze zachraňovat lidské životy hrdina nakonec zůstane skoro sám. Stoupající britská hvězda Jim Sturgess hraje McGartlanda velmi dobře, režisérka si ale svého hrdinu drží na distanc, neusiluje o to, nějak vykreslit jeho vnitřní drama, dostat se mu pod kůži. Sám příběh jejího filmu ale není natolik silný, aby tuhle „skicovitost“ hlavního hrdiny nějak kompenzoval. Štvanec IRA trpí problémem typickým pro adaptace knih popisujících komplikovaný příběh, odehrávající se v delším časovém úseku. Bývají zároveň příliš popisné i zběžné.

O Irech bez Irů Autorka věnuje až příliš času ilustrování jevů pro dobu konfliktu v Ulsteru tak či onak typických – od sektářského násilí po taktiku střílet první s cílem usmrtit, jíž se řídily některé policejní jednotky. McGartland je v takových chvílích především svědkem, z většiny postav se ve Štvanci IRA stávají zběžně zachycené typy, dialogy občas sklouznou k žurnalistické heslovitosti („Každý muž potřebuje věc, za jakou by se bral“). Právě pohled dovnitř teroristické skupiny, se všemi vnitřními rivalitami, malicherností a vůbec „firemní kulturou“, je přitom na McGartlandových memoárech podle kritiků nejcennější. Nakonec ani zobrazení hrdinova rodinného života, jemuž autorka věnuje hodně prostoru, nepůsobí silněji než jako slušně zvládnutá sestava povinných cviků.

V úvodu filmu se Skoglandové podaří vytvořit velice živý obraz Belfastu jako města, kde souběžně probíhají válka a cosi jako normální život. Tuhle intenzitu ale snímek rychle ztrácí, mizí z něj přesvědčivost a občas i logika – vnitřní i „obyčejná“.

Je charakteristické, že nikdo z hlavních autorů ani představitelů filmu Štvanec IRA není z Irska, natož z Belfastu. Možná i proto film působí ne jako vyjádření osobního pohledu, ale plus minus kvalifikovaně provedená ilustrace z učebnice dějepisu.

***

Štvanec IRA (UK/Kanada) Režie: Kari Skoglandová Hrají: Jim Sturgess, Ben Kingsley, Natalie Pressová a další Distribuce v ČR: Intersonic Premiéra: 22. 10. 2009

Autor:

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!