"Z konstrukčního hlediska je knihovna jednoduchý objekt, není to nic odlišného od běžné administrativní budovy," řekl novinářům ředitel firmy Pavel Havlíček. Odpůrci Kaplického návrhu dříve odhadovali cenu i v několikanásobné výši.
Arcadis spočítal cenu případné stavby pro Nadační fond pro knihovnu, který vznikl po smrti Jana Kaplického. "Potvrdil se Kaplického názor, že stavba nebude nijak mimořádně nákladná," řekl člen fondu, architekt a bývalý pražský primátor Jan Kasl.
Rozvahu dal fond k dispozici řediteli NK Pavlu Hazukovi. Ten opakovaně uváděl, že projekt nové budovy nezavrhl; zároveň ale připravuje rekonstrukci Klementina. V něm NK sídlí, ale již téměř celé století jí stavba kapacitně nestačí. Zveřejněné návrhy na radikální úpravy barokního areálu vzbudily negativní reakce památkářů, podle Hazuky zatím nic není rozhodnuto.
"NK je pod tlakem, aby rozhodla za velké peníze zrekonstruovat Klementinum a taktéž za velké peníze dostavovat depozitář v Hostivaři. Cena rekonstrukce a dostavby by přitom byla vyšší než postavit novou budovu," řekl Kasl. NK navíc zadala zpracovat studii na úpravy Klementina společnosti Metroprojekt, která podle něho nemá příliš zkušeností s rekonstrukcemi památek.
Vlastní budova by podle nového propočtu přišla na 1,9 miliardy korun, kompletní stavba pak 2,3 miliardy korun. Cena se tak blíží sumě, kterou pro výstavbu nové budovy NK zvažovala vláda již v roce 2004. Poté, co byl před více než dvěma lety Kaplického vítězný návrh prezentován a začali se ozývat jeho odpůrci, začalo se také spekulovat, že knihovna jako výjimečný architektonický počin musí vyjít dráž. Mluvilo se o třech až osmi miliardách korun. K údajné nákladnosti se pak přikláněli i politici, když stavbu zavrhovali.
Dnes zveřejněná studie vypočetla cenu futuristického pláště na 524 miliony, tedy asi 23 procenta ceny celé stavby. Cenu za robotický zakladač knih studie vyčíslila na 315 milionů korun. Hrubá stavba by měla vyjít na 360 milionů korun, vnější úpravy s uměleckými díly a vodními plochami byly vypočteny na 112 milionů korun. V uvedené ceně stavby není vybavení nábytkem a počítači.
"Když Česká republika bude chtít knihovnu, je možné ji postavit," řekl Kasl. Podotkl, že pokud si knihovna bude "vymýšlet", tedy bude chtít další úpravy nad rámec projektu, může se stavba samozřejmě prodražit.
Projekt nové budovy na Letné ztroskotal zejména na politické neochotě vyprovokované zřejmě i negativními názory prezidenta Václava Klause. Po něm se k projektu otočila zády pražská ODS a postupně další vlivné veřejné osoby.
Praha se poté rozhodla neprodat NK pozemky pro stavbu původně slíbené.
Podle fondu by ale stavba měla stát právě na Letné, pro níž byla projektována. Praha však plánuje pozemek v územním plánu léta určený pro stavbu kulturního charakteru změnit na pozemek s veřejnou zelení. Nový územní plán se začne projednávat na podzim, jeho tvorba potrvá nejméně rok.
Cenovou rozvahu fond předá všem "demokratickým stranám", uvedl Kasl. Nechce prý, aby se stavba knihovny stala nástrojem předvolebního boje jen některé strany. Po krachu projektu za vlády Mirka Topolánka se ke knihovně začala hlásit ČSSD. Hejtman David Rath dokonce nabízel pozemky ve Středočeském kraji.
