Důvody, proč Kaplický s Rogersem v roce 1992 neuspěli, byly podle účastníků jednání především ekonomické. „Návrh byl úžasný, ale Technopark byl připraven tak, aby poskytl zázemí rozvíjejícím se firmám a přilákal další investory. Nemohl tak hned stavět nákladnou ústřední budovu. Trvalo to určitou dobu, ale dnes v něm sídlí například IBM," poznamenal bývalý primátor Václav Mencl, který seděl v rozhodující porotě.
Nyní brněnští politici nabízejí, že extravagantní budovu knihovny („blob“) od Jana Kaplického umístí v moravské metropoli. Jejich předchůdci už ale před patnácti lety stáli u toho, když Brno ztratilo šanci mít futuristickou stavbu z ateliéru, v němž Kaplický působil.
Model stavby připomíná medúzu s rohem či mořského rejnoka. Sám Kaplický se nechce k patnáct let starému případu vyjadřovat a odmítá spojení se současnými diskusemi kolem pražské chobotnice. „To je jiná story, nakonec vyhrál někdo jiný,“ řekl pouze.
Bývalý brněnský primátor Jiří Horák ale tvrdí, že případy mají společné rysy. „Začalo budování Technoparku v Brně. Náš anglický partner Frank Lampl se společností Bovis zajistil i vytvoření hrubého návrhu, na němž se podílel Jan Kaplický či Richard Rogers. Bylo to rytířské gesto, město ho dostalo zdarma,“ řekl LN Horák. Pak ale podle něho politiky nezvyklá stavba zarazila. Objevily se prý protesty.
Rozhodovaly i peníze
Horákův předchůdce Václav Mencl, který byl členem poroty, takovou interpretaci odmítá. „Stále jsem vázán tajemstvím, ale v porotě byli zástupci města, Vysokého učení technického a společnosti Bovis. Na její činnosti se podílela i britská královská asociace architektů,“ řekl Mencl. „I mně se Kaplického dílo líbilo - ale komise musela podle tehdejších pravidel zohlednit i ekonomické aspekty.“ Počet investorů se zájmem o Brno nebyl v roce 1992 vysoký a cena odhadovaná až na 300 milionů korun byla vysoká. V soutěži tak zvítězil Peter Foggo.
Architekt Alois Nový z Vysokého učení technického připomíná, že Kaplický nebyl vůdčí osobností návrhu. „Ale jeho vliv se určitě projevil na organickém tvaru budovy,“ řekl. Poslanec Milan Šimonovský, tehdy brněnský radní, líčí „medúzu“ jako „pozoruhodné dílo“. „Snad v ní ani nebylo nutné topit,“ říká. Podle něj se však objevily i problémy s pozemky pro celý Technopark.
Nynější primátor Brna Roman Onderka, který v říjnu na podporu Kaplického neformálně navrhl přenést pražský blob na Moravu, lituje malého důrazu svých předchůdců. „Byl to i jeden z důvodů, proč jsem se Kaplického ve sporu o blob zastal. Pražští politici by neměli udělat stejnou chybu jako brněnští před patnácti lety.“ Šance oživit brněnskou „medúzu“ je totiž mizivá. Její místo je zastavěné.
