Bez práce, internetu a s virem. Lidi v ghettech stresuje covid i online výuka, opatřením již nevěří |
„Nadměrná práce do blízka spojená se sledováním všech druhů monitorů je jedním z rizikových faktorů rozvoje myopie, tedy krátkozrakosti. Situace, kdy dítě tráví většinu dne u počítače, ať už online výukou, či pak přípravou domácích úkolů, vede ke zhoršování krátkozrakosti u geneticky disponovaného jedince,“ řekl pro Lidovky.cz Rudolf Autrata, přednosta Dětské oční kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN Brno.
Tato extrémní zátěž dítěte by podle něho měla být alespoň kompenzována pohybem nebo jakýmikoliv sportovními aktivitami na čerstvém vzduchu, ideálně v přírodě. „Distanční výuka ve spojení s trávením volných chvil u mobilu je těžkým stresujícím faktorem nejen pro zrakový systém dítěte, ale i pro celkový psychosociální rozvoj osobnosti,“ dodal.
Zahraniční zkušenosti
Odborné studie z Nizozemska a Číny prokázaly, že u dětí od šesti do osmi let je nyní až třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou kvůli zrakovým defektům odkázány na brýle než u dětí jejich věku v předchozích letech. V roce 2019 bylo krátkozrakých pouze 5,7 procenta čínských šestiletých dětí, ale v roce 2020 měla krátkozrakost podle výsledků studie každá pátá šestiletá dívka. Zraková ostrost se u nich posunula o 0,3 dioptrie. Krátkozrakost sice lze snadno korigovat brýlemi, čím mladší dítě ale postihne, tím může způsobit závažnější oční vady, včetně ztráty zraku.
Zahraniční zkušenosti potvrzují i čeští specialisté. Do ambulancí očních lékařů už nyní proudí více dětí. „Rodiče s dětmi přivádí nejčastěji bolest hlavy, následovaná únavou a rozmazaným viděním,“ potvrzuje lékařka Denisa Darsová z oční kliniky Gemini. Nekonečné množství času stráveného doma před monitorem podle ní mění celkové pohybové a stravovací návyky dítěte a ovlivňuje vnímání obrazu. „Dětské oči jsou navíc soustředěny na objekty v blízkém dosahu a chybí výhody pohledu do dálky,“ vysvětlila.
Ve většině případů začíná krátkozrakost již na základní škole. Podle Autraty zde platí přímá úměra: čím více času při práci s počítačem a mobilem, tím silnější rizikový faktor rozvoje krátkozrakosti.
„Dcera tráví u počítače denně minimálně dvě hodiny v kuse, přestávka je jen velmi krátká,“ konstatuje paní Andrea, matka osmileté školačky. Její o dva roky starší bratr sedí před obrazovkou o poznání déle a v poslední době si často stěžuje na bolest hlavy a suché oči. „Přerušení práce u školáků na prvním stupni by mělo být každých dvacet minut na asi dvě minuty,“ zdůraznila pro Lidovky.cz Petra Teplanová, vedoucí lékařka Dětského očního centra Kukátko. „Důležité je dětem dopřát po ukončení výuky pohyb venku. Oči si tak odpočinou a uvolní se činností zaměřenou na větší vzdálenost,“ dodala.
Na nepostradatelnost denního světla, které je klíčem pro zdravý zrak, upozornily již dříve skandinávské studie. Ty ukázaly, že krátkozrakost v obdobích nižšího slunečního svitu roste, v obdobích s vyšší intenzitou světla stagnuje. Rodiče by tak rozhodně měli dbát na to, aby jejich ratolesti trávily venku alespoň dvě hodiny. Staré dobré pořekadlo „Koukej se do zeleně!“ ale v současné době naráží na řadu omezení, děti po skončení výuky opět usedají k úkolům, většinou na počítači, případně ventilují stres hraním počítačových her, sledováním filmů či pobytem na sociálních sítích, kam se ostatně přesunul jejich veškerý společenský život. „Děti ani nemůžou chodit na tréninky, ven je nic netáhne. A nutnost mít nasazený respirátor je navíc odrazuje. Do přírody se ze sídliště kvůli uzávěře okresů nedostanou,“ postěžovala si paní Andrea.
Alespoň částečně může dětským očím ulevit správné umístění monitoru s ohledem na výšku dítěte tak, aby byl mírně pod úrovní očí – průměrně o deset centimetrů. „Monitor by měl mít dobrý jas a kontrast a nemělo by se od něj odrážet okolní světlo,“ doplnila Darsová.
Krátkozrakostí trpí v Česku přibližně třetina dětí. „Zrak úzce souvisí se správným vývojem očí, který začíná již v embryonální fázi těhotenství a pokračuje do šestého roku věku dítěte,“ podotkla Darsová.
Daň ze hry
Krátkozrakost se často objevuje až ve školním věku, kdy dítě například nepřečte text na tabuli. Této oční vadě se odborně říká myopie, jedná se o refrakční oční vadu, při které dítě při pohledu do dálky vnímá neostrý obraz pozorovaného předmětu. Vada se většinou postupně zhoršuje, a to až do dospělosti.
Okolo dvacátého roku věku se vývoj vady zpravidla zpomalí a dále se přibližně do 30 let mění jen nepatrně. „Incidence krátkozrakosti, od lehké až po těžkou formu myopie, se v evropské dětské populaci, včetně ČR, do 18 let pohybuje kolem 57 procent. V Česku jí trpí přibližně 2,5 milionu dětí,“ dodal Rudolf Autrata, který je zároveň předsedou České společnosti dětské oftalmologie a strabologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
