Jedním z ústředních témat byla i konkurenceschopnost Evropy. „Spíše tedy nekonkurenceschopnost. Jsou z toho sami zklamaní. Shodli jsme se, že energetická a klimatická politika EU míří do zdi a je jen otázka času, kdy narazí,“ řekl Havlíček ve Washingtonu po jednání.
Zástupci Trumpovy administrativy prý vnímají Česko v rámci energetické i migrační politiky jako jednu z nejrozumnějších zemí Evropy. „Musím říct, že nás tu v Americe berou jako hlas rozumu. A není to dáno jen tím, že jsme podpořili současnou administrativu v rámci voleb. Oni vnímají, že náš pohled na energetickou, klimatickou i migrační politiku má racio a není to jen ideologická cesta,“ vysvětloval vicepremiér.
Na obranu nedošlo
Americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick, který byl u jednání také přítomen, už před cestou Havlíčka varoval, že zástupce Trumpovy administrativy bude ve Washingtonu zajímat i to, proč Česko stagnuje ve výdajích na armádu v rámci NATO a jak rychle to hodlá napravit.
Reportér iDNES.cz se na to po jednání na místě Havlíčka zeptal. Podle něj však toto téma v úterý nikdo do z americké strany neotevřel. „Lutnick ani Kratsios se na to neptali. Zajímali je obchodní vztahy. Shodli jsme se ale, že je třeba posilovat bezpečnost a že to spočívá právě v posilování energetické soběstačnosti a společném partnerství,“ doplnil Havlíček.
S Lutnickem řešil i chystaný kontrakt na dodávky zkapalněného zemního plynu z USA. Za Česko by kontrakt uzavřela společnost ČEZ s americkým dodavatelem. Podle Havlíčka by mělo jít o 1,5 miliardy metrů kubických, které by se zasmluvnily na období 15 až 20 let. „Diskuze s Lutnickem byla v tomto skvělá. Jako člověk z byznysu okamžitě pochopil, o co nám jde. My nadále jednáme se třemi největšími provozovateli LNG terminálů v USA,“ dodal.
Ve Washingtonu se kvůli tomu v úterý sešel i s viceprezidentem energetické firmy Cheniere Robertem Feem.
Ve středu přelétá do Texasu
Havlíček se ve středu odpoledne přesune i s podnikatelskou delegací do texaského Austinu, kde má v plánu jednání s republikánským guvernérem Gregem Abbottem. S druhým nejlidnatějším státem USA by česká vláda ráda uzavřela dohodu o spolupráci.
„Připravujeme historicky první deklaraci o spolupráci mezi Českem a americkým státem – a tím bude Texas. Pro mě je to nástroj, jak byznysu pomoci otevřít dveře na jeden z nejdynamičtějších trhů v USA. Texas je technologická i průmyslová velmoc. Pokud chceme, aby české firmy rostly globálně, musíme být tam, kde vznikají příležitosti,“ vysvětluje Havlíček.
V plánu má i cestu do Fort Worth u Dallasu, kde sídlí výrobce armádních letadel Lockheed Martin, který má Česku do roku 2034 dodat 24 letounů F-35. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění jejich životního cyklu má stát do USA poslat celkem 106 miliard korun.
Havlíčka na misi doprovází šedesát startupů, technologických firem, investorů a regionálních inovačních center. Do USA míří například firmy vyvíjející software pro stavebnictví, pracující v oblasti umělé inteligence, poskytující cloudová a datová řešení a další. Cílem podnikatelské části mise je získání nových kontaktů a posílit postavení českých firem na americkém trhu.
