Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Kastelán brojí proti lampionům

Česko

Zrušte akci, ať nevyhoří zámek, vzkázal zástupcům radnice správce kroměřížské dominanty. Bojí se na dnešek plánovaného vypouštění stovek tzv. lampionů přání.

KROMĚŘÍŽ Kastelán zámku v Kroměříži Martin Krčma dnes zřejmě nezamhouří oko. Důvod? Festival létajících luceren připravený v centru města. Vypouštění létajících lampionů se svíčkou má za riziko, které může poškodit památku zapsanou na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Včera se na starostu Kroměříže Miloše Malého obrátil s přímou žádostí, aby nepovolil vypouštění lampionků s otevřeným plamenem.

Kastelán se bojí ohrožení objektů zámku a upozorňuje na možná nebezpečí. Nelíbí se mu ani fakt, že údajně nedostali o akci předem informace – proto také žádost odeslal až včera. Po konzultacích s odborníky došel k závěru, že není v moci pořadatelů garantovat či snížit riziko na akceptovatelnou mez, a ohroženy mohou být budovy, zahrady, ale i cenné sbírkové předměty.

Starosta: Nic se rušit nebude, dodržíme pravidla Ke zrušení ale starosta nevidí důvod. „Každá podobná akce má přesně daná pravidla požární ochrany a ta samozřejmě dodržíme,“ řekl LN Malý. Vypouštění lampionů je navíc jen jedním z bodů bohatého programu a není ani jasné, zda k němu vůbec dojde.

„Nebudu rušit něco, o čem se neví, jestli to bude. Záleží na tom, jak nám bude přát počasí. Bude-li foukat vítr, bude-li pršet, tak jak doporučuje i výrobce, lampiony se vypouštět nebudou,“ ujistil starosta.

Někteří lidé srovnávají kastelánův požadavek s žádostí, aby kvůli nebezpečí pádu letadla platil zákaz přeletů nad soukromými pozemky.

Také mluvčí zlínských hasičů Ivo Mitáček míní, že při dodržení bezpečnostních pravidel by neměl problém hrozit. „V Uherském Brodě sídlí výrobce podobných lampionů, koná se tam i festival, kde jich vypouštějí tisíce. Žádný problém jsme nezaznamenali,“ tvrdí. Podle něj ale každý člověk v mezích zákona zodpovídá za škody způsobené jeho jednáním.

Kastelánův názor zaskočil i prodejce lampionů. „U každého je podrobný návod k použití, mimo jiné ho není možné pouštět, když prší nebo je silný vítr. Také je potřeba pevně připevnit palivo,“ připomíná Jiří Pavlík z krnovské společnosti Kampeira, která lampiony dováží. Nevzpomíná si na případ, kdy by lampionek způsobil problém.

Podle některých dostupných informací ale už thajské lampiony zapalovaly. Podle televize Nova kvůli takovému lampionu volně vypuštěnému do přírody vzplál les nedaleko Kladna. Některé země užívání lampionů dokonce omezují.

Thajské lucerny, přezdívané i létající přání, se staly v tuzemsku módou. Stačí na ně napsat libovolné přání, zapálit hořák umístěný v jejich spodní části a vypustit. Zvláště v noci je efekt zaručen. Vypouští se proto na soukromých oslavách, ale i hromadně, často na akcích s charitativním posláním.

„Oficiálně zapsaný český rekord je z května, kdy jako tečka za dobříšskými májovými slavnostmi vzlétlo 615 lampionů současně,“ potvrdil Luboš Rafaj z Agentury Dobrý den. Na internetu jsou však zaznamenány i případy, kdy lidé vypustili současně i dva tisíce lampionů.

***

TRADICE, KTERÁ PŘIŠLA Z ČÍNY

* Létající lampiony přání jsou vlastně malými horkovzdušnými balony. Po zapálení paliva (malé svíčky) se papírový lampion naplní horkým vzduchem a začne stoupat.

* Lampiony jsou vyrobeny z papíru, který by ale měl být odolnější proti ohni, v přírodě se rychle rozloží. Stejné pravidlo by mělo platit pro použitou svíčku. Kostra bývá obvykle z tenkého bambusu nebo tvrdšího papíru. Skutečné lampiony by neměly mít části, které se v přírodě nerozloží.

* Papírový základ balonu slouží k napsání přání při oslavách či společenských událostech – odtud také pochází název lampiony štěstí.

* Tradice vypouštění podobných létajících lampionů vznikla údajně v Číně v prvním století našeho letopočtu. Tam někteří lidé věří, že s sebou lucerničky odnesou zlé duchy. Lampiony ale také sloužily například k informacím o poloze nepřátelských vojsk. U nás je obchodníci nabízejí jako bezpečnější alternativu ohňostrojů.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Autor: