„Ministerstvo pochybilo, když nerozhodlo o žádosti o odškodnění protiprávní sterilizace ve lhůtě,“ konstatoval ombudsman Stanislav Křeček. Žena podala žádost o odškodnění v dubnu 2023, až v červenci pak ministerstvo požádalo o zdravotnickou dokumentaci.
Ještě v květnu 2024 žena v telefonickém hovoru potvrdila, že ministerstvo žádné rozhodnutí nevydalo. Ministerstvo ochránci potom sdělilo, že o žádosti stěžovatelky rozhodlo 20. srpna a rozhodnutí nabylo právní moci v září.
Ministerstvo má na rozhodnutí o odškodnění ze zákona 60 dní. „Připouštím, že šedesátidenní lhůta k rozhodnutí je lhůtou pořádkovou, jejíž překročení nemusí být nezákonné. Pokud ale trvá dlouho, účastníci řízení mohou žádat o kompenzaci,“ uvedl Křeček.
Ombudsman už dříve opakovaně uváděl, že odškodné za protiprávní sterilizace provází ze strany ministerstva pochybení. Ministerstvo podle něj například právě nestíhalo žádosti vyřizovat ve lhůtě.
Setkali jste se se situací, kdy stát nedodržel lhůty, které měl?
Ministerstvo průtahy omlouvalo velkým množstvím žádostí, malým počtem pracovníků i tím, že žádosti obsahují chyby, kdy v nejednoznačných případech bylo potřeba odborné posouzení zdravotnické dokumentace.
Ministerstvo zdravotnictví obdrželo do začátku ledna, kdy končila lhůta pro podání, 2266 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace žen. Žádosti bylo možné podávat od roku 2022, před koncem lhůty stanoveným na začátek letošního roku přibylo ještě množství nových.
Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971.
V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy.
