Továrna Novesta ve Zlíně bude většině lidí připadat jako naprosto ohyzdné prostředí páchnoucí depresí a horkým kaučukem. Studenti fotografie ale našli v bizarní továrně na gumáky, nacházející se v bývalém baťovském areálu, specifickou industriální estetiku.
V posledních třech letech proběhly tři desetidenní mezinárodní workshopy, kterých se zúčastnili studenti a pedagogové Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Fachhochschule Dortmund. Každý z nich si mohl zcela svobodně vybrat, jakému tématu se bude v továrním prostředí věnovat – zda chce stylizaci, nebo dokument. „Šlo nám o to, aby projekt obsáhl co nejvíce koncepčních žánrů, objevuje se zde například portrét, interiér, zátiší, reportáž, architektura, móda a další,“ říká Jaroslav Prokop, jeden z iniciátorů a zároveň vedoucí pedagog Ateliéru reklamní fotografie zlínské univerzity. Jeho kolega z univerzity Jan Jindra dodává: „Sami jsme byli překvapeni, jak zajímavé nápady umějí studenti vymyslet, ujasnit si, co jimi chtějí sdělit, a nakonec to i dobře zrealizovat. Ale pochopitelně byli i tací, kteří to nakonec vzdali nebo museli téma měnit.“
Mladí fotografové to neměli jednoduché. Ti, kteří si vybrali jako žánr portrét, mohli zapomenout na kalby v nočních podnicích, protože zaměstnanci fabriky stáli na svých místech už od půl šesté ráno, odkroutili svou osmičku a prchali domů. „Vstávalo se hůř, ale co se týče spolupráce, nemůžu si stěžovat,“ říká studentka Dana Pololáníková, která portrétovala dělníky i jejich šéfy. „Zašla jsem vždy za člověkem, který mě upoutal. Ten si k sobě vybral lidi, s nimiž se chtěl vyfotit. Nechtěla jsem cokoli přikazovat, jen jsem si je postavila na místo, které mě nějakým způsobem oslovilo. Ostatní jsem nechala na nich. Korigovala jsem jen jejich pohled – první skupina se mi dívala do objektivu, ty další už na strop. Snažila jsem se v jejich pohledu zachytit to, co pro ně bylo autentické.“
Výsledkem rozsáhlého projektu nazvaného 137° (podle teploty, při níž získává kaučuk, hlavní surovina pro výrobu gumy, odolnost vůči atmosférickým, chemickým i mechanickým vlivům) bylo třicet dva souborů fotografií. Nyní jsou vystaveny v Českém centru a Goethově institutu Praze. Poputují ale i do Zlína a dalších českých i německých měst.
