Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Obžalobu na Rittiga a Nagyovou v kauze BIS musíme tajit. Jinak jim ublížíme

Česko

  5:00
PRAHA - Olomoucké státní zastupitelství odmítá odtajnit obžalobu v kauze Bezpečnostní informační služby, protože by tak podle něj zkrátilo na právech obviněné, mezi nimi lobbistu Ivo Rittiga či exšéfku kabinetu premiéra Janu Nečasovou (dříve Nagyovou). Kvůli vrácení utajené obžaloby Městským soudem v Praze podalo stížnost k vrchnímu soudu.

Nečasová vypovídala před soudem v kauze údajného zneužití rozvědky dvě hodiny. Cítí se nevinná. Odpoledne následují dotazy advokátů a žalobce. foto:  Dan Materna, MAFRA

Státní zástupce Rostislav Bajger v devítistránkovém dokumentu argumentuje, že při vyšetřování se nešlo vyhnout probírání utajované informace. Právě z jejího předávání Rittigovi, jeho spolupracovníkům a dalším obviněným Davidu Michalovi a Tomáši Jindrovi je Nečasová obviněná.

„Pokud by v usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo konkrétně uvedeno, jakou informaci, která byla utajována podle příslušných předpisů, měl obviněný vyzvídat či vyzradit, mohlo by mu to ztížit či dokonce znemožnit obhajobu,“ napsal Bajger do stížnosti, s níž se seznámil server Lidovky.cz. 

Jinými slovy, Rittig a spol. by se podle něj těžko bránili proti nekonkrétní obžalobě, kdyby nevěděli, proti čemu mají vlastně argumentovat. I když BIS u svých materiálů, které Nagyová předávala, snížila stupeň utajení z Důvěrného na Vyhrazené, i nadále podle zastupitelství trvá na utajení informace. 

Možným poškozením práv na obhajobu a transparentnost soudního řízení přitom paradoxně argumentoval i městský soud, jenž obžalobu smetl a žádá její odtajnění. Kvůli případnému utajení projednávání kauzy by podle něj totiž reálně hrozilo anulování hlavního líčení před odvolacím soudem. Poukázal také na to, že obžalobu nelze obviněným doručit bez porušení zákona o utajovaných informací.

S tím však státní zástupce Bajger také nesouhlasí. Obžalobu lze podle Bajgara doručit poštou či doručovatelem a záleží jen na obviněných a obhajobě, zda s ní budou nakládat podle zákona. „Již od zahájení trestního stíhání vědí o vedení trestního řízení, které se dotýká utajovaných informací, a proto, pokud chtěli přechovávat utajované písemnosti, měli dostatečný prostor k náležitému zajištění,“ uvedl Bajger. Pro obviněné by to například znamenalo, že si musí pořídit odpovídající trezor.

Ivo Rittig odmítl vypovídat,

Pokud nechce skladovat citlivé dokumenty, může podle něj navíc obhajoba chodit studovat obžalobu přímo k vyšetřovatelům. Problém podle Bajgera nehrozí ani přímo u soudu, kde musí být veřejně vyhlášen pouze rozsudek, z přednesu obžaloby a dokazování lze vyloučit veřejnost, jak se ostatně dělo i při hlavním líčení ve zpravodajské větvi v kauze Nagyová, kde se také probíraly důkazy v režimu utajení.

Druhá kauza kolem Nagyové u soudu

Obžaloba viní čtveřici z úniku informací z Bezpečnostní informační služby. Týká se exšéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové, lobbisty Iva Rittiga, jeho obchodního partnera Tomáše Jindry a advokáta Davida Michala z advokátní kanceláře MSB Legal.

Nečasová měla utajované informace předávat Rittigovi a jeho spolupracovníkům, advokátům Davidovi a Jindrovi. Podle MF DNES k nim tehdejší šéfce kabinetu premiéra měl umožnit přístup bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul, čímž porušil veškeré předpisy.

Údajné vynášení informací z BIS je druhým případem kolem Nečasové, který zamířil k soudu. Nečasová je podle žalobců pojítkem mezi více případy.

Z rozsudku lze podle Bajgera tajované informace vypreparovat a pokud ne, i tak ho lze veřejně vyhlásit. Přítomné by podle něj stačilo poučit a konkrétně identifikovat. „Současně by bylo na místě, aby soud učinil další v úvahu připadající opatření k minimalizaci ohrožení projednávaných utajovaných informací (zákaz uskutečňování obrazových a zvukových přenosů, pořizování obrazových záznamů a pořizování zvukových záznamů),“ míní Bajger.

Nyní bude na vrchním soudu, k jakému názoru se přikloní. Náměstek olomouckého vrchního zástupce Pavel Komár v rozhovoru se serverem Lidovky.cz uvedl, že v případě neúspěchu by bylo možné žalobu přepracovat tak, aby mohla být veřejná. „Kladli bychom jim za vinu něco nekonkrétního a ztížili jim tak možnost se účinně bránit,“ řekl k tomu Komár.

Na zbytečné utajení informací si stěžovala i Rittigova obhájkyně Katarína Kožiaková Oboňová. „Skutečnost, že jsme nemohli dle potřeb pracovat s obžalobou, a to z důvodu jejího utajení státním zástupcem, byla absolutně nepochopitelná,“ řekla serveru Lidovky.cz.  

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha