Kauza Kuřim pro soudy končí

Jako jediný z odsouzených v případu kolem Barbory Škrlové se Jan Turek probojoval s protesty až k Ústavnímu soudu. Neuspěl. BRNO Ústavní soud zamítl stížnost Jana Turka, jednoho z aktérů takzvané kuřimské kauzy týrání dětí. Soud nezjistil, že by některá z institucí porušila Turkova základní práva. Muž, který si odpykává pětiletý trest, si stěžoval na údajné porušení práv na zákonného soudce a spravedlivý proces.

Stížnost podal jako jediný ze šestice pravomocně potrestaných v kuřimské kauze. Případ tak pro české soudy definitivně končí.

Soudy Turka potrestaly za týrání svěřené osoby ve formě spolupachatelství a za ublížení na zdraví. Spolu s dalšími pěti lidmi z dodnes nevyjasněných pohnutek mučil a krutě trestal dva chlapce, Ondřeje a Jakuba.

Ve stížnosti Turek mimo jiné tvrdil, že soudům chyběly důkazy a jejich rozhodování ovlivnila „masáž“ hromadných sdělovacích prostředků. Zpochybnil také, zda v případu rozhodoval zákonně přidělený soudce. Ústavní soudci však jeho podnět odmítli.

Stížnost poukazovala mimo jiné na to, že soudce Krajského soudu v Brně Pavel Göth případ před vynesením rozsudku komentoval v médiích. Podle ústavních soudců ale samotný rozhovor s tiskem nepředstavuje závažný problém. Soudce jen nesmí naznačit, jak rozhodne. „A tomu dostáli v tomto případě všichni soudci obecných soudů,“ zdůvodnili ústavní soudci. Vyrovnali se i s odkazem na „mediální masáž“ soudu při rozhodování. „Soudce jako reprezentant veřejné moci může být objektem i neoprávněné kritiky ve sdělovacích prostředcích, současně je vždy třeba po něm požadovat vyšší stupeň tolerance a nadhledu,“ uvedl ústavní soudce Jiří Nykodým.

Turkův obhájce zatím neuvedl, zda budou s protesty pokračovat u některé z mezinárodních soudních institucí.

Kuřimská kauza se týká dvojice chlapců, kteří žili se svojí rozvedenou matkou. Příbuzní a jejich známí je údajně týrali od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Odsouzení prý děti zavírali do klecí, bili, řezali, topili a pálili cigaretami. Motivy nikdo uspokojivě nevysvětlil. Nejspornější osobou případu se stala Barbora Škrlová. Tehdy třiatřicetiletá žena se postupně vydávala například za školačku i malého chlapce. I když zpočátku se zdálo, že je obětí, nakonec vyšlo najevo, že také ona se na týrání chlapců podílela a byla odsouzena na pět let za mřížemi. Spolu s Janem Turkem, svým bratrem Janem a tetou chlapců Kateřinou Mauerovou, která dostala nejvyšší desetiletý trest, se již dříve dovolali k Nejvyššímu soudu. Ten jejich dovolání zamítl.

Svůj devítiletý trest přijala Klára Mauerová, matka chlapců, která přiznala, že syny týrala, a Hana Bašová alias teta Nancy, kterou soud poslal do vězení na sedm let.

Barbora Škrlová si svůj trest odpykává ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Zda bude například žádat o podmínečné propuštění, není dosud jasno. Její advokát Richard Novák ji totiž již nezastupuje. „Nemám proto ani o své bývalé klientce žádné zprávy,“ sdělil včera. Nejasná zůstává v případu i nadále role jejího otce Josefa Škrly. Podle dostupných informací pobývá zřejmě mimo území České republiky.

Případ měl i další dohru: Stotisícové pokuty dostaly za odvysílání záběrů nahého a spoutaného chlapce natočených náhodně takzvanou „chůvičkou“, které případ vlastně odstartovaly, televize Nova, Prima i ČT.

***

Podle ústavních soudců rozhovor soudců s tiskem nepředstavuje závažný problém

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.