Kauza Rath dopadne i na policejní ‚uši‘. Jak soudci vyřeší otázku odposlechů?

Rathův případ se k Nejvyššímu soudu dostal právě kvůli nim. Konkrétně kvůli stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) proti kontroverznímu verdiktu Vrchního soudu v Praze. Ten zrušil odsuzující rozsudek nad Rathem z důvodu údajně nezákonných odposlechů. Ty byly klíčovým důkazem, který vyšetřovatele dovedl až k zadržení exhejtmana se sedmi miliony korun úplatků v krabici od vína.

David ani Michal Rath prý neznají výši dědictví, o které se přou u soudu

Nasazení odposlechů před lety posvětily ústecké soudy, podle senátu pražského vrchního soudu v čele s Pavlem Zelenkou je však nedostatečně odůvodnily, a v kauze manipulace s veřejnými zakázkami je tudíž nelze použít jako důkaz.

Justice očekává, že právě zmíněný přísný metr bude Nejvyšším soudem zpochybněn. Pokud by se tak nestalo, mohly by spadnout pod stůl mnohé kauzy, které jsou na odposleších založeny. „Byla by v ohrožení řada zásadních běžících případů, v nichž se vychází z dosavadního výkladu, podle mě správného,“ míní Jan Lata, prezident Unie státních zástupců. Podle něj je verdikt vrchního soudu v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího i Ústavního soudu.

Podobný názor má i zkušený trestní soudce Libor Vávra. „Považuji za problém, že v odvolacím řízení lze zpochybnit procesní kvalitu něčeho, co se odehrálo na úplném počátku trestního řízení a všichni s tím potom pracovali,“ řekl LN Vávra, předseda Městského soudu v Praze. „Dnešní právní úprava v této oblasti už tempu doby nestačí, tak doufám, že Nejvyšší soud jednoznačným právním závěrem usměrní praxi do doby, než dojde ke změně právní úpravy,“ dodal šéf pražské justice.

„S velkým zájmem očekávám rozhodnutí Nejvyššího soudu. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pro mě bylo velmi překvapivé,“ myslí si Miloslav Sedláček, předseda Krajského soudu v Plzni a dlouholetý trestní soudce.

Verdikt už v prosinci kritizovala pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, podle níž jsou jeho závěry překvapivé a jen stěží odborně akceptovatelné. Pokud totiž soudce na úplném začátku případu příkaz k odposlechům chabě odůvodní, je to pohledem pražského vrchního soudu malér, z něhož není cesty. Přitom o povolení odposlechů či vzetí do vazby obvykle rozhodují soudci okresního soudu, na které ten den připadla služba. Na menších soudech ani nemusí být experty na trestní právo. Rozhodují v řádu hodin a nemají možnost se seznámit se všemi okolnostmi případu.

„Spisy bývají v době nařizování odposlechu dost prázdné. Odposlech bývá jedním z prvních úkonů, které se při prověřování určitých druhů trestné činnosti dělají. Jsou to spíše dohady na základě určitých indicií, ale čtyřstránkové odůvodnění vyšperkované nálezy Ústavního soudu z toho nevyčarujete,“ míní předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček. „Výrazně jinak se to hodnotí, když pod tlakem rozhodujete o odposlechu a když to pak soudce na vyšším soudu po několika letech posuzuje od stolu a bez stresu,“ dodává Sedláček.

Bezbranní žalobci

Experti navíc upozorňují na absurditu rozhodnutí vrchního soudu, kdy úspěch případu závisí čistě na tom, zda soudce příkaz k odposlechu náležitě odůvodní. „Příkaz je rozhodnutí soudce, takže policie nebo státní zástupce nemá šanci, jak se domáhat nápravy,“ vysvětluje soudce Libor Vávra. To potvrzuje i Jan Lata s tím, že Nejvyšší soud by měl zachovat dosavadní postupy. „To znamená, že pokud některé formální podmínky k povolení odposlechu nejsou v příkazu vyjádřeny dostatečně precizně, tak tím není zpochybněna zákonnost odposlechu jako celku,“ míní.

Bezprecedentní krok. Rath posílá Zemana k Ústavnímu soudu, nelíbí se mu zásahy do jeho případu

Soud rozhodující o vině by podle Laty měl mít nadále možnost posoudit, zda v době vydání povolení byly podmínky pro odposlech splněny a zda vyplývaly z tehdejších poznatků policie a státního zástupce. „Zrovna v Rathově případě byly odposlechy zjevně nasazeny důvodně, nešlo o šikanu,“ říká Sedláček.

Rathův obhájce Roman Jelínek konstatoval, že odposlechy o trestné činnosti jeho klienta nenaznačovaly nic. Tomáš Sokol, zástupce spoluobviněných manželů Kottových, naopak řekl, že na odposleších stojí z velké míry usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba i odsuzující rozsudek Krajského soudu v Praze. Pokud odposlechy nebude možné použít, museli by žalobci navrhnout jiné důkazy.

Podle Vávry by však bylo namístě po verdiktu Nejvyššího soudu změnit zákony upravující trestní řízení. A to tak, aby už nebylo možné kdykoli během řízení zpochybnit důkazy, které byly získány na počátku, a tím kauzu shodit. „Přimlouval bych se, aby se změnila procesní úprava. Musí existovat nějaká hranice, po které už by soud nemohl přezkoumávat a zpochybnit procesní rozhodnutí v přípravném řízení, jen jeho obsah. Zkrátka, aby obžaloba i obhajoba měly jistotu, které důkazy jsou použitelné,“ míní Vávra.

V řadě zemí tak přísná pravidla při odůvodňování nařízení odposlechů neplatí. Leckdy stačí, když soudce dá razítko a podpis na návrh státního zástupce. „Když se soudce s návrhem státního zástupce ztotožní, tak proč by to nemohl převzít?“ ptá se Sedláček s odkazem na vrchní soud, dle nějž je nepřijatelné, aby soudce nekriticky přebíral názory státního zástupce.

Nejvyšší soud nařídil čtyřdenní veřejné jednání o stížnosti pro porušení zákona ve věci Davida Ratha a dalších deseti osob. Do sítě vyšetřovatelů se kromě exhejtmana a manželů Kottových, kteří měli údajně řídit přidělování veřejných zakázek na opravy budov a nemocnic ve Středočeském kraji a zámku Buštěhrad na Kladensku, zapletli i stavební manažeři či jednatelé zdravotnických zařízení. Zvláštní postavení v procesu má spolupracující obviněná Ivana Salačová, která od Krajského soudu v Praze odešla jen s podmínkou.