Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Kauza vydání Babiše a Faltýnka voliče ANO výrazně neovlivní, tvrdí politologové

Česko

  18:52aktualizováno  19:30
PRAHA - Politologové se domnívají, že žádost policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) voliče jejich hnutí příliš neovlivní. Podle politologa Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity ale může některé voliče odradit od účasti u voleb. Politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v Plzni České televizi řekl, že si nemyslí, že by šlo o politicky motivovanou akci policie.

Andrej Babiš. foto:  Dan Materna, MAFRA

Mareš řekl, že žádost, kterou policie zaslala Sněmovně a ve které žádá vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání, je hodně neočekávaná. Nemyslí si ale, že nedlouho před podzimními sněmovními volbami tento krok povede k razantnímu úbytku voličských preferencí. Podotkl, že ANO situace využije, aby se postavilo do role mučedníka a bude například kritizovat policii, že je pod vlivem ČSSD.

Výběr událostí kolem případu farmy Čapí hnízdo od roku 2006 do současnosti

Mareš předpokládá, že kauza by se mohla ve volbách projevit tím, že několik procent voličů ANO k nim nepřijde. „Takže to spíš má pro ANO nepříjemné důsledky, ale nemyslím si, že to bude fatální,“ poznamenal. Podle něj hnutí situaci přizpůsobí svou politickou propagaci.

Andrej Babiš.
Aréna v areálu farmy Čapí hnízdo v Olbramovicích na Benešovsku.

Podle Valeše se nepochybně záležitost stane velkým politickým tématem. V České televizi ale řekl, že je otázka, nakolik to voliče ovlivní, protože se takzvaná kauza Čapího hnízda řešila už několikrát. „Ukazuje se, že to s preferencemi ANO nijak nezahýbalo,“ podotkl.

Babiš na žádost policie reagoval slovy, že jde o snahu politického systému jej zlikvidovat. Její načasování podle něj ukazuje na snahu ovlivnit volby. Valeš poznamenal, že se taková úvaha nabízí. Přiklání se ale k názoru, že jde pouze o časový souběh a záležitost náhod. Domnívá se, že pokud by šlo o politické zadání, žádost by se objevila těsně před volbami, aby se už ANO nestihlo bránit.

Policejní žádost o Babišovo vydání vyvolala pozornost i v zahraničí. Agentura Reuters napsala, že vydán má být „nejvážnější kandidát na úřad předsedy (české) vlády“ po říjnových parlamentních volbách. Připomněla, že Babiš opakovaně jakékoli provinění popřel.

Podle německé agentury DPA se zakladatel „české protestní strany“ dostal dva a půl měsíce před volbami do „vážných potíží“. Český parlament se bude policejní žádostí zabývat hned po prázdninové přestávce, upozorňuje DPA.

Přehled poslanců, o jejichž vydání rozhodovala současná Poslanecká sněmovna.

9. prosince 2013 - Poslanci vydali ke stíhání Bronislava Schwarze (ANO) pro podezření ze zneužití pravomoci a omezování osobní i domovní svobody. Schwarz byl obžalován kvůli tomu, že jako šéf obvodního policejního oddělení v Mostě vnikl v lednu 2006 do mosteckého bytu, kde policie posléze objevila přístroj na výrobu drog. Údajně nechal přítomné spoutat a bez povolení byt prohledal. Okresní soud v Mostě v dubnu 2014 Schwarze už podruhé nepravomocně zprostil obžaloby, předloni v únoru ho ústecký krajský soud definitivně zprostil obžaloby.

5. února 2014 - Poslanci vydali bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS). Policie ho spolu s dalšími pražskými radními vinila z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže kvůli jedné zakázce v kauze opencard. Svoboda s vydáním souhlasil, ačkoli stíhání označil za nesmyslné a politické. Loni v září soud Svobodovi udělil podmíněný trest 2,5 roku, Svoboda se odvolal.

10. června 2014 - Sněmovna nevydala poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD). Policie ji chtěla obvinit v souvislosti s jejím působením ve funkci ústecké radní kvůli projektu vítání občánků. Zakázka za více než pět milionů korun podle vyšetřovatelů odporovala požadavku na hospodárnost a byla zbytečná. Kailovou tak budou moci policisté případně stíhat teprve poté, co skončí její poslanecký mandát. Kailová již není na kandidátce strany pro letošní říjnové sněmovní volby.

24. května 2016 - Poslanci vydali k trestnímu stíhání Štěpána Stupčuka (ČSSD) kvůli dopravní nehodě. Poslanec se už kvůli nehodě vzdal funkce místopředsedy sociálnědemokratické frakce. Sám Stupčuk o vydání požádal. Jeho vozidlo havarovalo v únoru. Když přijela na místo policie, byl poslanec u svého vozu sám. Řekl ale, že neřídil, a odmítl i dechovou zkoušku. Svědci nehody podle televize Nova uvedli, že byl opilý. Policie Stupčuka navrhla obžalovat z ohrožení pod vlivem návykové látky. Žalobce nakonec stíhání podmíněně zastavil. Stupčuk zaplatil pokutu 150 tisíc korun a na dva roky přišel o řidičský průkaz.

16. září 2016 - Sněmovna vydala k trestnímu stíhání poslankyni Alenu Nohavovou (KSČM) kvůli dubnové dopravní nehodě. Nohavová s tím souhlasila. Strakoničtí policisté poslankyni stíhají pro podezření z nedbalostního ublížení na zdraví. Nohavová kolizi už dřív označila za běžnou, z jejího vyjádření vyplynulo, že nedala přednost v jízdě. Na místě podle Nohavové nebyla žádná zranění. Až následně se, jak podotkla, dozvěděla, že druhá účastnice skončila v neschopnosti.

8. června 2017 - Sněmovna vydala k trestnímu stíhání poslance Josefa Novotného (za ČSSD) a Jaroslava Borku (KSČM) v případu machinací s dotacemi z Regionálního operačního programu Severozápad. Jsou podezřelí z poškození finančních zájmů Evropské unie a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Novotného policie podezírá také ze zneužití pravomoci úřední osoby a účasti na organizované zločinecké skupině. Poslance policie obvinila 25. července, oba podali proti obvinění stížnost.

10. srpna 2017 - Policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání. Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová řekla, že žádost souvisí s kauzou dotací na farmu Čapí hnízdo. Sněmovní mandátový a imunitní výbor se má žádostí zabývat 18. srpna, vyplývá z pozvánky na jeho jednání. Babiš označil žádost policie za snahu politického systému zlikvidovat ho.

Autor: