Při ježdění po nekonečných pláních na vzdáleném Islandu jsem si za volantem nového golfu říkal, že je to vůbec nejlepší auto celého koncernu Volkswagen. Teď neberu v potaz žádnou konkrétní vlastnost, ani to nevztahuji k jedinému motoru. Mám na mysli celkové sladění všech vlastností. Vynikající podvozek postavený přesně na tuto velikost auta, kvalitu, která je pro danou třídu na skvělé úrovni a současně i velmi široký záběr různých provedení. Golf není jen ideál Volkswagenu, ale zcela právem i etalon svého segmentu, s nímž se ostatní srovnávají. Samozřejmostí tohoto postavení je vyšší cena, než je obvyklé. Auto této pověsti si to může dovolit. Cenu ostatně svému majiteli vykompenzuje při dalším prodeji.
Ale není to jen golf. Když se člověk zamyslí, zjistí, že vlastně většina značek má ve své nabídce jedno auto, které vyčnívá nad ostatní a současně udává trendy. Ostatní se k němu snaží přiblížit. Třeba tím, že často vytáhnou jednu ze svých vlastností do extrému.
Podívejme se například na Fiat. Jeho panda je skvěle postaveným malým autem za solidní peníze. Když naopak přeskočíme golf zářící v nižší střední třídě a dostaneme se do segmentu střední třídy, těžko bude někdo nesouhlasit, že zde udává prim BMW řady 3. „Trojka“ je ztělesněním své značky a současně je konkurencí považována za vzor.
Pokračujme o stupeň výše. Vyšší střední třída je reprezentována mercedesem třídy E. Ten má vše, co od tohoto segmentu lze očekávat. Kdo chce více luxusu, ten nemá jinou možnost než zvolit ještě větší mercedes - třídu S.
Ve velkoprostorových autech nebo off-roadech je situace složitější. Tradice jsou v těchto segmentech kratší a jednotlivé modely nejsou tak přesně definovány. Nicméně i zde jsou vidět rozdíly, které nejsou tak jasně dané jako v běžných osobních autech.
U velkoprostorových aut je zřejmý odlišný přístup francouzských značek, které se nesnaží stavět zvýšené osobní auto, ale postaví „pokoj na kolech“. Totéž lze pozorovat třeba u Chrysleru Voyager. V off-roadech je vidět nadhled Toyoty nebo Land Roveru. U vozů SUV je situace obtížnější, nicméně Honda, která prodává už třetí generaci svého vozu tohoto segmentu (model CR-V), se opravdu našla. Je zajímavé, že většina z aut, která jsem jmenoval, nevyniká vlastnostmi, jako je prostornost, velikost zavazadlového prostoru, maximální rychlost nebo cena. Mají mnohem více a často to nelze vystihnout strohými čísly. Tou podle mě rozhodující vlastností je vyváženost. A není to pouze vyváženost ve smyslu provozních vlastností či designu, ale také v kontextu postavení daného výrobce na trhu.
To ostatně ukazuje i koncern Volkswagen, u kterého jsme začali. Jeho luxusní limuzína Phaeton není příliš úspěšná i přes svoje nesporné kvality. Image „lidového vozu“ jednoduše nemá na to prodávat auto v ceně přesahující dva miliony korun, ať už je jakékoliv.
