Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Každému osmému druhu na světě hrozí vyhynutí, co s tím může udělat Česko? Radí biolog

Česko

  20:41
Praha - OSN varovala, že milionu, tedy každému osmému druhu živočichů na Zemi hrozí vyhynutí. „České republiky se zdaleka nejvíce týká intenzivní průmyslové zemědělství, to je první příčina vymírání druhů u nás,“ reaguje v rozhovoru pro server Lidovky.cz biolog David Storch.
Každému osmému druhu živočichů na Zemi hrozí vyhynutí (ilustrační snímek).

Každému osmému druhu živočichů na Zemi hrozí vyhynutí (ilustrační snímek). foto: Japan Meteorological Agency

Lidovky.cz: OSN ve zprávě o globální diverzitě uvedla pět hlavních příčin poškozování ekosystémů, a sice: využívání půdy (zemědělství, odlesňování), přímé využívání zdrojů (rybolov, lov), změnu klimatu, znečištění a invazivní druhy. Jaké příčiny nejvíce zasahují Českou republiku?
České republiky se zdaleka nejvíce týká intenzivní průmyslové zemědělství, to je první příčina vymírání druhů u nás a v našem případě ta úplně nejdůležitější. Další příčinou je zarůstání krajiny, což je druhotná příčina, která souvisí s intenzivním zemědělstvím. Invazivní druhy mají určitý vliv na mizení diverzity a změna klimatu u nás z hlediska vymírání druhů hraje minimální roli, stejně tak znečištění. Přímé využívání zdrojů u nás není hrozbou.

Milionu druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí. ‚Ničíme základy našich ekonomik,‘ varuje OSN

Lidovky.cz: Jaké změny by se tedy měly odehrát v zemědělství?
Česká republika by měla přejít k ekologičtějšímu a hlavně jemnozemějšímu zemědělství. Mizí jemná mozaika, kterou udržovalo tradiční zemědělství. Ta značně přispívala k udržitelnosti diverzity v České republice.

Lidovky.cz: Je vhodné pro Českou republiku zavést úplný zákaz pesticidů? Je to vůbec možné?
Zákaz pesticidů by určitě pomohl, možné to ale rozhodně zatím není. Omezování pesticidů je samozřejmě namístě, avšak je dost pravděpodobné, že horší dopad na diverzitu má změna struktury krajiny. Jde hlavně o to, jak zacházíme s krajinou a její strukturou než o pesticidy.

Biolog David Storch.

Lidovky.cz: Podle vás je tedy spíš než používání pesticidů pro přírodu horší, když se v intenzivním zemědělství tvoří obrovské lány, kvůli kterým se odstraňují překážky, například remízky, jež v půdě zadržují vodu?
Ano, tyto věci mám na mysli. Ztráta vody v půdě ale není přímo příčinou vymírání druhů živočichů a rostlin. Diverzita z České republiky mizí, protože zmizela jemnozemá mozaika. Kvůli lánům zarůstá veškerá ostatní krajina. To jsou dvě věci, které spolu souvisí.

David Storch

je biolog, který se zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a externě na přírodovědeckých fakultách univerzit v Českých Budějovicích a v Olomouci. 

Lidovky.cz: Jak zemědělec pomůže k udržení diverzity v Česku?
Zemědělec pomůže k udržení diverzity v České republice tím, že bude využívat extenzivního zemědělství, rozšiřovat pastvy, vypouštět velké býložravce nebo využívat různých typů disturbancí, včetně požárů.

Lidovky.cz: Intenzivní průmyslové zemědělství využívá zejména průmyslové namísto organického hnojení, které je pro přírodu šetrnější. Nicméně krávy vypouští metan, a tím poškozují ovzduší. Jaké je řešení?
To, že krávy vypouští metan, to se nás tolik netýká, protože živočišná výroba v České republice klesá. Metan je samozřejmě skleníkový plyn a je hrozbou, ale rozhodně ne z hlediska změn biodiverzity. Chov krav venku na pastvě a tvorba přirozeného hnoje je ve škále naší krajiny tak malá, že neohrožuje diverzitu.

Lidovky.cz: Chov krav a s ním spojené vypouštění metanu do ovzduší je pro diverzitu a přírodu šetrnější než průmyslové hnojení?
Ano, pokud budou chovány na pastvě a budou se pást. Pastva je příznivá.

Lidovky.cz: Jak může proti vymírání druhů živočichů i rostlin bojovat jednotlivec?
Průměrný Čech může pomoci k udržení diverzity svými spotřebitelskými návyky. To znamená, že nebude kupovat věci, které jsou vysloveně neekologické. Člověk se může zapojit do různých programů pro ochranu přírody, včetně programů, které se týkají krajiny. Samozřejmě nejvíce toho můžou udělat vlastníci půdy, protože ti rozhodují o tom, jak bude krajina strukturovaná.

Co je to Disturbance?

Je z biologického hlediska dočasná změna obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému.

Lidovky.cz: Člověk podle vás nepomůže k zachování diverzity omezením konzumace nebo zbytečným vyhazováním potravin a podobně?
Omezení konzumace určitě nějak funguje, ale je lepší zapojit se do programů pro ochranu přírody nebo finančně přispívat na udržení nějaké rezervace. Možností je spousta, nicméně nejdůležitější je zajímat se o to, co se u nás děje.

Lidovky.cz: K diverzitě značně přispívá hmyz, který má v přírodě největší zastoupení ze všech živočichů. Jaká je pozice hmyzu v ekosystému?
Hmyz má v ekosystému řadu různých funkcí, opyluje rostliny nebo pomáhá k recyklaci živin. Ovšem jeho nejdůležitější funkcí je to, že hmyz je potravní základnou pro spoustu jiných organismů, například pro většinu obratlovců.

Lidovky.cz: Nedávná studie zveřejněná v britském odborném časopise Biological Conservation ukázala, že každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Co je hlavní příčinou vymírání hmyzu.
Hlavní příčinou ubývání hmyzu je intenzivní zemědělství s užíváním pesticidů a hlavně změna struktury krajiny.