Každý desátý Čech: neplatič

Členy sdružení, které spravuje největší český rejstřík neplatičů, je dvaadvacet bankovních a leasingových společností a tři mobilní operátoři. Ke konci června mělo záznam v evidenci SOLUS už 678 000 lidí, kteří buď nespláceli či nesplácejí svou půjčku nebo dluží za služby. Oproti loňsku tak počet neplatičů evidovaných SOLUS stoupl o 41 % - tedy takřka o polovinu.

„Důvodem nárůstu je jednak zvyšující se počet našich členů, kteří nám poskytují informace, jednak obecný nárůst počtu lidí, kteří mají potíže se splácením,“ řekl LN předseda Rady sdružení SOLUS Luděk Čermák. Do rejstříku neplatičů fyzických osob se podle něj může dostat každý, kdo některé z členských společností buď nezaplatí první dvě dohodnuté splátky, pozdě či vůbec neuhradí tři splátky v průběhu splácení půjčky nebo dluží za fakturu na mobil či za účet za elektřinu více než 90 dní po lhůtě splatnosti. Ke konci května letošního roku tak Češi dlužili některému z členů SOLUS v průměru 19 000 korun, celkově pak téměř 13 miliard.

Zadlužení přes bilion korun
„Zhruba třetina klientů, kteří mají záznam v rejstříku, už ale své dluhy zaplatila,“ upozorňuje Čermák. „Zůstávají však v evidenci po dobu tří let,“ dodává. Tito lidé pak mohou mít problémy se žádostí o další půjčku, případně jim banky půjčí jako rizikovějším klientům na vyšší úrok. I když údaje o počtu českých neplatičů i celkové dlužné částce působí hrozivě, v poměru k celkovému zadlužení Čechů se údajně nejedná o nijak vysoké částky.

„Předpokládá se totiž, že celkové zadlužení českých domácností, tedy včetně hypoték a spotřebních úvěrů, přesáhne letos poprvé bilion korun,“ vysvětlil Čermák. Přestože tak v největším českém rejstříku neplatičů dnes figuruje každý desátý dospělý Čech, Česko se ve statistice takzvaných rizikových klientů nijak zvlášť neliší od západních zemí.

Počet neplatičů se přitom výrazně liší v závislosti na konkrétních krajích. Vůbec nejlépe splácejí své půjčky lidé v kraji Vysočina, kde má záznam v rejstříku SOLUS jen 4,31%obyvatel. Naopak největší potíže se splácením půjček mají lidé v Ústeckém kraji. Z celkových 831 180 obyvatel Ústeckého kraje, včetně nemluvňat, figuruje v evidenci SOLUS 9,91 % lidí, tedy téměř každý desátý člověk. Následuje kraj Karlovarský (9,76 %), Liberecký (8,03 %) a Moravskoslezský (7,23 %).

Pomáhají občanské poradny
I Česká národní banka přitom zatím nepovažuje celkovou výši nesplácených úvěrů v porovnání se zahraničím za nijak výjimečnou. Takzvané kreditní riziko, měřené mírou nedodržování úvěrových závazků, se v Česku stále pohybuje těsně pod hranicí 3 %. Jenže půjčuje si stále více lidí a tím roste i počet nesplacených půjček. „V posledních letech je možno sledovat projevy rostoucího zadlužení v podobě nárůstu počtu nařízených exekucí,“ řekl LN Jan Frait z tiskového odboru České národní banky.

V roce 2007 bylo v Česku nařízeno podle něj 309 tisíc exekucí, zatímco letos už to bylo 428 tisíc. „Roste také zájem o pomoc občanských poraden, které předluženým domácnostem pomáhají,“ dodal Frait. Rychle rostoucí zadlužování domácností může mít podle něj odlišné dopady na různé skupiny obyvatel. Nejvyššímu riziku možných budoucích problémů se splácením jsou vystaveny zejména nízkopříjmové domácnosti a domácnosti s jedním ekonomicky aktivním členem.

Problémy mají chudí
Podle výběrového šetření prováděného Českým statistickým úřadem přiznaly 3%českých domácností problémy se splácením úvěrů. Tyto problémy souvisely zejména se spotřebitelskými úvěry, které byly pro 6 % domácností velkou a pro 15 % určitou zátěží.

V nejnižších příjmových skupinách však uvedlo velkou zátěž více než 10 % domácností. Podle vlastního hodnocení téměř 70 % domácností vycházelo s příjmy s obtížemi. Pro nejnižší příjmové skupiny to bylo dokonce více než 80 %, zatímco pro vysokopříjmové pouze 30 %. Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 6000 korun by si nemohlo dovolit 40 % domácností, přičemž pro nejnižší příjmové skupiny to uvedlo asi 70 %domácností.