Během posledních týdnů se v Evropské unii objevily některé velmi znepokojivé signály. Jednotnému trhu Evropské unie, který je jedním z našich největších úspěchů, hrozí nebezpečí, že bude zpochybněn a vážně poškozen, pokud nebudou s chladnou hlavou přijata rozhodnutí o tom, jak se vypořádat s hospodářskou krizí.
Když Franklin D. Roosevelt vystoupil v březnu 1933 se svým inauguračním projevem, potýkaly se Spojené státy s hospodářským poklesem. Pronesl slova, která vešla do dějin a zachovala si svůj význam i v dnešní situaci: „Jediná věc, které se musíme bát, je náš strach.“
Vzhledem k současné hospodářské situaci jsou pro každého naprosto pochopitelné obavy evropských občanů, kterým hrozí možnost ztráty zaměstnání nebo domova a radikální změny způsobu života. Strach je však iracionální pocit, který – pokud se člověka zmocní – může vyvolat iracionální volby a rozhodnutí a vést k prohlubování krize.
V této situaci musí nastoupit výrazné politické vedení schopné přijmout rozhodnutí, která mohou být i tvrdá a nepopulární. Politické vedení Evropy musí usilovat o obnovení důvěry a nepodlehnout pokušení používat populistickou rétoriku, jež by mu mohla na čas zajistit voliče, avšak nenabízí dlouhodobě udržitelnou nápravu.
Nepodléhat protekcionismu Dobudováním vnitřního trhu Evropské unie na začátku 90. let 20. století byly vytvořeny podmínky pro volný pohyb zboží a služeb, práce a kapitálu, což poskytlo našim ekonomikám obrovskou výhodu. Jednotný evropský trh, jenž vychází z myšlenky, že celek znamená více než souhrn jeho částí, je sám o sobě silou umožňující udržitelný růst. Skutečnost, že spotřebitelé v Evropě mají přístup k široké nabídce kvalitního zboží a kvalitních služeb, aniž by docházelo ke zvyšování cen kvůli dovozním daním a clům, je přímým důsledkem vytvoření jednotného trhu.
Kdybychom nyní měli dovolit, aby protekcionistická opatření poškodila tento trh s více než 500 miliony spotřebiteli (zahrneme-li do něj vedle 27 členských států EU také Švýcarsko, Norsko a Island), narušili bychom tím základ naší vlastní prosperity.
Orgány Evropské unie, tj. komise, rada a parlament, nesou konkrétní odpovědnost za obranu zájmů společenství jako celku, nikoli za ochranu jakýchkoli úzkých národních, regionálních nebo odvětvových zájmů. Evropská komise jako strážkyně smluv musí důrazně bránit pravidla vnitřního trhu a učinit velmi rozhodné kroky vůči každému členskému státu, který se pokouší tato pravidla porušovat.
Chránit jednotný trh Současné české předsednictví rady hraje v této záležitosti také klíčovou roli a já vítám rozhodný postoj předsedy vlády pana Topolánka, který svolal na 1. března mimořádný summit, na němž byly projednány poslední události. Toto zasedání Evropské rady mělo zajistit, aby opatření přijatá jednotlivými členskými státy byla vzájemně slučitelná a aby nijak nenarušila pravidla jednotného trhu.
Kdyby se každý z 27 členských států snažil „jít svou cestou“, nedošly by členské státy příliš daleko. Takový hospodářský nacionalismus by v dlouhodobém horizontu způsobil újmu svým vlastním autorům, pokud by ostatní země přijaly odvetná opatření. Realita je taková, že náš vnitřní trh je tak vzájemně úzce propojen, že zboží vyráběné třeba v Německu může být závislé například na komponentech z Polska a Dánska a potom se prodávat třeba na trhu v Itálii a Řecku. Pokud se tedy mluví například o „pracovních místech v Británii pro britské dělníky“ nebo o „francouzských automobilech vyráběných ve Francii“, je to velmi zjednodušující přístup, který nebere zřetel na složitou strukturu našeho evropského hospodářského systému.
Také Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán EU bude důrazně bránit zájmy celého společenství a všech jeho občanů. Postavíme se proti přístupu „přiveď na mizinu bližního svého“, který by poškozoval vnitřní trh a v konečném důsledku by znamenal ochuzení celé unie oproti našim globálním konkurentům. Jako tvůrci právních předpisů si přejeme, aby byly tyto předpisy dodržovány a respektovány. Evropská unie je založena na principu právního státu, takže velké, středně velké i malé členské státy jsou si před zákonem rovny a žádnému členskému státu není dovoleno zákon bagatelizovat na úkor ostatních.
Víkendový summit byl pro Evropskou unii příležitostí, aby jasně sdělila ostatním zemím světa, že EU a její členské státy nemají v úmyslu se schovat za protekcionistické bariéry. Pokud bude strachu a populismu umožněno, aby vedly k přístupu „každý za sebe“, bude konečný výsledek prohrou všech. Musíme být i nadále věrni základnímu evropskému principu solidarity, aby se nám společně podařilo překonat současné hospodářské obtíže.
***
Postavíme se proti přístupu „přiveď na mizinu bližního svého“, který by poškozoval vnitřní trh a v konečném důsledku by znamenal ochuzení celé unie oproti našim globálním konkurentům
O autorovi| Hans-Gert Pöttering, předseda EP
