Dílo výtvarníka Jiřího Davida před budovou Goethe-Institutu na Masarykově nábřeží v první městské části připomíná významného německého básníka Johanna Wolfganga Goetha. Netradiční pomník se skládá z historického podstavce a stavebního kolečka naloženého sutí, v níž jsou zabořeny umělcovy knihy, ohořelé fragmenty malířského plátna či nedopalky cigaret.
Na místě stojí už od října, kdy byl při příležitosti oslav 25. výročí institutu slavnostně odhalen primátorkou Adrianou Krnáčovou. Jenže koncem týdne dostala kulturní a vzdělávací instituce od magistrátu i vedení Prahy 1 jasný vzkaz. Do Štědrého dne musí dílo odstranit, jinak mu bude muset zaplatit až půlmilionovou pokutu. „Před dvěma dny nám bylo oficiálně sděleno, že jeho další vystavení na současné adrese není žádoucí,“ napsal serveru Lidovky.cz v pátek mluvčí institutu Tomáš Moravec.
Bezpečnost a zdraví občanů, argumentuje úřad
Důvody, které úředníci uvádí, jsou však poněkud zvláštní. „V zamítavé žádosti se tvrdí, že předmětný zábor představuje překážku pěšímu provozu s ohledem na bezpečnost a zdraví občanů, což úřad vyvozuje z podnětů údajně získaných na základě záboru povoleného pro říjen 2015,“ popisuje Moravec rozhodnutí odboru dopravy na Praze 1. Davidovo dílo přitom zabírá plochu jen jednoho metru čtverečního.
Umístění památníku odmítá také odbor památkové péče magistrátu, který svůj závěr opírá o stanovisko Národního památkového úřadu. „Ten tvrdí, že dlouhodobé umístění díla v současném místě by mohlo zatížit celkovou architektonickou kompozici rozvinutých uličních průčelí se zásadním důrazem na uměleckořemeslné zpracování celého vstupního prostoru,“ předčítá ze zamítavého stanoviska Moravec. Kromě toho se v textu také píše, že by dílo mohlo významně narušit vzhled uličního průčelí, které by jeho dlouhodobým vystavením bylo údajně „pohledově deformováno“.
Výtvarník David ale takovou argumentaci odmítá a považuje ji za nesmyslnou. Přestože své dílo koncipoval jen jako dočasné, vadí mu požadavek okamžitého stažení díla i výhrůžky pokutou.
PROHLÉDNĚTE SI FOTOGALERII:
  |
Goethe-Institut se výzvu úřadů nakonec rozhodl raději respektovat. „(ne)Pomník“ byl od počátku koncipován pro krátkodobé vystavení, a i když bychom si uměli představit, že krátkodobost bude trvat alespoň do konce prosince, nebudeme se proti rozhodnutí ani jedno z úřadů odvolávat. Goethe-Institut je v této zemi hostem a respektuje pravidla, která pražské úřady stanovují,“ prohlásilo vedení instituce, která již čtvrtstoletí prezentuje německou kulturu.
I přes svůj souhlas s rozhodnutím Prahy ale lituje, že plocha před budovou nemůže být využívaná coby výstavní místo. „Doufali jsme ve spolupráci s mladými nadějnými českými umělci, kteří by navázali na příklad pana Davida a využili prázdný historický podstavec pro prezentaci moderního českého umění. Ve chvíli, kdy však Odbor dopravy vyhodnotil zábor jednoho metru čtverečního jako nepřekonatelnou překážku, je jasné, že na chodníku před Institutem pro podobné instalace místo skutečně není,“ zoufají si zástupci kulturního spolku.
Davidově pomníku ale dávají šanci. „Věříme, že se v blízké době podaří dílo opět vystavit ve veřejném prostoru,“ píší na závěr.
Goethův institutGoethův institut v Praze vznikl v roce 1990, v dalším roce po pádu železné opony. Vedle prezentace německé kultury a umění v Česku je vnímán i jako jeden ze symbolů budování porevolučních vzájemných vztahů obou zemí, označovaných jako nejlepší v historii. Česká diplomacie loni přivítala zavedení památného dne obětí vyhánění, který připomíná i Němce vysídlené z poválečného Československa. Od loňska připadá na 20. červen, který již předtím byl mezinárodním dnem uprchlíků. Současná uprchlická krize dosavadní vynikající česko-německé vztahy ohrožuje, protože Česko s některými středoevropskými zeměmi zastává v přijímání migrantů jiný názor, než mají velké západní země v čele s Německem. Zdroj: ČTK |
