130 let

Ostravsko se stále potýká se smogem | foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Kde v Evropě nejvíc zabíjí znečištěný vzduch? V nejhorší desítce jsou tři česká města

Česko
  •   5:00
Praha - V desítce nejhorších měst v Evropě podle stavu ovzduší a jeho dopadu na lidské zdraví skončila hned tři česká města a všechny najdeme v Moravskoslezském kraji. Jde o Karvinou, Ostravu a Havířov. Nejlépe dopadly České Budějovice. Uvádí to rozsáhlá mezinárodní vědecká studie zveřejněná v odborném časopisu Lancet Planetary Health.

Pach smrti: znečištěné ovzduší v Indii loni zabilo 1,7 milionu lidí, mohlo za téměř pětinu všech úmrtí v zemi

Výzkumníci z barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal) nejdříve zkoumali dopad znečištění vzduchu na zdraví obyvatel v jednotlivých evropských městech, soustředili se na počet úmrtí v souvislosti se dvěma faktory – prachovými částicemi (PM2,5) a oxidem dusičitým (NO2). Úroveň znečištění vychází ze srovnání hodnot z roku 2015 a 2018. Studie zkoumala tisíc evropských měst a byla zveřejněna minulý týden.

Problémy na Moravskoslezsku

V desítce nejvíce znečištěných měst prachovými částicemi figurují pouze tři státy: Itálie, Polsko a Česká republika. Statutární město Karviná se umístilo třetí, moravskoslezská metropole Ostrava šestá a na desáté pozici skončil Havířov. Výzkumníci uvádí, že kdyby česká města dosahovala standardů Světové zdravotnické organizace (WHO), zamezilo by se předčasnému úmrtí 389 lidí ročně.

Čerti z Greenpeace protestují proti spalování uhlí.
Téměř 900 metrů pod zemí mezi doly Karviná a Darkov vybudovali horníci unikátní tříkilometrový tunel.

Závěry studie korespondují s pozorováním krajské hygienické stanice. Ta konstatuje, že „monitoring znečištění ovzduší na území Moravskoslezského kraje prokazuje přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu v ovzduší především na území ostravsko-karvinské aglomerace a v přilehlých oblastech.“ Příčiny jsou připisovány různým faktorům. Ať už jde o velké množství průmyslových podniků, lokální topeniště až po dopravu.

Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) pro server Lidovky.cz uvedl, že ho data netěší, avšak nepříznivý výsledek je podle něj mimo jiné zapříčiněný polohou. „Velkou roli hraje také geografická poloha města a přenos emisí z blízkého polského příhraničí, kde je nejen velká koncentrace těžkého průmyslu, ale i výrazné množství starých domácích kotlů spalujících uhlí,“ komentuje data Macura. Stát by měl podle něj důrazněji tlačit na „urychlení ekologizace primárně příhraničních zdrojů znečištění v Polsku“.

Už nikdy si nekoupí oblečení, nepoletí letadlem. Greta ušla dlouhou cestu, od neděle je plnoletá

Za důležité primátor považuje, že se kvalita ovzduší v Ostravě „dlouhodobě a významně zlepšuje, a to ve všech položkách“. „Rok 2020 byl nejlepším v dosavadní historii měření, roční průměrné emisní limity pro polétavý prach nebyly překročeny na žádné ostravské měřicí stanici,“ popisuje primátor a doufá v pokračování příznivého trendu.

Situaci se Ostrava snaží podle vyjádření Macury usilovně zlepšit. Do projektů na zlepšování kvality ovzduší město investuje „desítky až stovky milionů korun ročně“ – financuje výměny kotlů, nadlimitní čištění komunikací, přechází na ekologické způsoby veřejné dopravy, obnovuje a zákládá nové parky a podobně. Vedení města by podpořilo i zpřísnění evropských emisních limitů a přálo by si rozšíření zákonných kompetencí při regulaci průmyslových zdrojů,“ dodal Macura.

Náměstka primátora Karviné Miroslava Hajdušíka (KSČM) statistika překvapila. „Podle mě se do zdraví lidí promítá nejen ovzduší, ale také i prašnost, se kterou přijdou horníci do styku v dolech,“ komentoval data náměstek Hajdušík pro Lidovky.cz. Vedení města se snaží pomoci s výměnou kotlů a uklízením prachu v ulicích. Projekty jsou dle jeho slov nicméně finančně náročné a město by potřebovalo s tím pomoc. „Uvítal bych, kdybychom mohli od státu dosahovat na více peněz z různých dotačních programů,“ dodal Hajdušík.

Radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí  Zdenka Němečková Crkvenjaš poukazuje na to, že situace se výrazně zlepšuje. „Poslední dva roky jsou oproti studií sledovanému období z hlediska čistoty ovzduší o dvacet procent příznivější,“ poznamenala radní pro Lidovky.cz

„Moravskoslezský kraj dlouhodobě realizuje řadu opatření, ať už jde o podporu čisté mobility, výměny nevyhovujících zdrojů vytápění za ekologické, dohody s průmyslovými podniky či přeshraniční jednání s polskými sousedy,“ uvedla Němečková Crkvenjaš. „V nastaveném trendu bude Moravskoslezský kraj dále pokračovat,“ dodala.

Evropský kontext

I další data v jednotlivých kategorií nabízejí zajímavé informace. Tentokrát nejde jen o destinace spojené s výše jmenovanými státy. Nejvyšší předčasnou úmrtnost v souvislosti s oxidem dusičitým, který souvisí s provozem aut a motocyklů, zaznamenali vědci ve španělském Madridu, kde podíl čítá sedm procent z celkových úmrtí v metropoli. Nahoře v žebříčku se také objevila italská, francouzská, belgická města či německý Herne. V italské Brescii zase vyzkoumali největší množství prachových částic. Zde mohl špatný vzduch zabíjet až v patnácti případech ze sta. 

V Evropě má nejčistší vzduch islandský Reykjavík, zazářila i skandinávská města, ta obsadila následujících 19 nejvyšších příček. Z Česka nejlépe dopadly České Budějovice.

Původní obyvatelé a neziskovky žalují v Haagu brazilského prezidenta. V Amazonii prý páchá ‚ekocidu

Výzkumníci konstatují, že kdyby všechna města dosahovala úrovně znečištění stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), v Evropě by se dohromady zabránilo téměř 52 000 předčasným úmrtí. Při scénáři, že by sídla měla stejnou kvalitu ovzduší, jakou najdeme v Reykjavíku, redukoval by se počet mrtvých o 200 000. „Výzkum ukazuje, že města znečištění vzduchu stále neřeší dostatečně,“ komentuje data podle britského deníku The Guardian Mark Nieuwenhuijsen z barcelonského institutu.

Znečištění vzduchu je podle Světové zdravotnické organizace jednou z nejčastějších příčin onemocnění a ročně stojí život sedm milionů lidí, uvádí britský list.

Autor: Vojtěch Svěrák
  • Vybrali jsme pro Vás