Ne že bych si neužíval žádných radostí. Předevčírem jsem byl například oblažen vynikajícím koncertem chicagské skupiny Wilco v Divadle Archa, při němž mě mimo jiné pobavilo, že vedle charismatického zpěváka Jeffa Tweedyho famózní kytarista Neils Cline připomínal nevyspalého Jiřího Langmajera.
Nad mým bytím se však už několik měsíců rozprostírá temno. Zove se rigor mortis fotbalové Slavie. Připadám si, jako bych sledoval horor, v němž se má nevěsta, růžolící holka jako květ, nějakým trikem promění v tlející mrtvolu, které lezou z očních důlků červi a z rozevřených dásní zmije. Šíbrům z vedení se za pouhé dva roky z týmu, který obhájil titul a poprvé sbíral zkušenosti v Lize mistrů, podařilo udělat Varieté Praga, které už ani trapným sparťanům nestojí za urážky. Trenéru Karlu Jarolímovi nikdo ty dva tituly nevezme. Dovedl ovšem ve své zpupnosti vymyslet systém, kdy obránci nebrání, záložníci jsou zálohou na infarkt a útočníci zásadně neútočí. Divím se skvělému brankáři Martinu Vaniakovi, jemuž v pondělí bude čtyřicet, že dávno nepraštil rukavicemi, neboť s ním kouč zacházel jak s nemocným leprou. Na holou Jarolímovu hlavu též právem padají jako kroupy absurdní nákupy zjevů typu Vasiljeviče, Abrahama, Trubily, Ivanovského, Besty, Seneckého, Kopice, Kysely, Vomáčky, neviditelného Kaufmana a dalších. Kdepak skončila jeho milená hráčská agentka Nováková a jakou roli hrál v realizačním týmu Slavie kumpán páně Rosena, zkompromitovaný sudí Lubomír Puček? A co je pravdy na tom, že když se, jako vždy, zpozdí hráčům výplaty, vždycky se najde aspoň jeden šibal, který si nechá něco za něco soupeřem „dorovnat“ leasing či hypotéku? To je, prosím pěkně, Slavia roku 2010. Abych opravil chorál, Bican, Puč a Plánička z nebe se dívají a pláčou, proto teď tolik leje.
Zatímco naši naivní fanoušci dělají trapný virvál kvůli hostování Bohemky v Edenu, uniká jim, že by měli bojovat proti jiným lumpům. Kdo je osobně zodpovědný za hospodaření Slavie, jež vedlo ke stomilionovému dluhu vůči firmě ENIC? Komu Slavia a stadion patří? Stanislavu Grossovi nebo Ferdovi Mravencovi? Jobovkám není zdaleka konec. Do křesla generálního ředitele Slavie se totiž v červnu vymrštil Miroslav Platil, který s ní neměl nikdy nic společného. Zato s předsedou představenstva Tomášem Rosenem jsou společníky ještě ve firmě RPR Trade, s. r. o. Jeho životopis samozřejmě začíná rokem 1990, přičemž by bylo záhodno zjistit, v jaké hodnosti pracoval u SNB před listopadem 1989 a kde získal titul JUDr. O jeho důvěryhodnosti svědčí fakt, že z funkce ekonomického náměstka pražského policejního šéfa zdrhnul, když ho jiný kujón, sparťanský Petr Mach, obvinil z korupce a z nesplácení dluhů, a uvelebil se na fotbalovém svazu jako bezpečnostní manažer.
Klub jako jediný ze všech od roku 1965 nesestoupil z první ligy a mladí hráči zjevně touží po tomto zážitku. Pod vedením nového skvělého kouče Petrouše a po lítém boji se Spartou B a Karvinou se pak má obrozená Slavia zase vrátí na výsluní. To bude radosti!
