Kdo má z Plzně titul, bude na internetu, slíbil Pospíšil

Od roku 2000 do června 2009 tu o obhájení rigorózní práce, které je podmínkou pro získání titulu JUDr., žádalo zhruba devět set lidí. Uspělo bezmála osm set z nich. Jejich jména ale v univerzitním informačním systému nelze najít. Na rozdíl od magistrů (zakončujících studium diplomovou prací) a doktorandů (završujících dizertační prací) nejsou totiž studenty. Jen obhajují práci.

Pospíšil včera seznam nositelů titulu JUDr. předal šéfce akreditační komise Vladimíře Dvořákové. "Dohodli jsme se, že malé doktoráty zveřejníme na netu, aby každý věděl, kdo na fakultě rigorózní práci obhajoval," říká Pospíšil. Veřejnosti by měl být seznam dostupný během příštího týdne. V materiálu, který Pospíšil předal, je i složení komisí. Může se ukázat, že v některých nebyli odborníci na dané téma.

Prověříme, co nám to vrátili
Fakulta má také patálii s další dizertační prací. Její bývalé vedení si v září půjčilo z knihovny práci Jana Kavky. Knihovna teď pochybuje, zda jí byla vrácena původní vypůjčená práce. "Dnes jsme vše předali vedení univerzity. Bude nutné prošetřit, zda se do knihovny skutečně vrátila původní práce," řekla ČTK vedoucí knihovny Sylva Řehořová.

Jméno Jana Kavky jako první zmínily LN proto, že vystudoval v rekordně krátké době – za pouhých pět měsíců. Doktorandské studium, zakončené dizertační prací, přitom běžně trvá tři roky.
Akreditační komise Kavku zařadila na seznam pěti doktorandů, jejichž studium je s ohledem na jeho rychlost záhodno prověřit.

Kavka dnes dělá asistenta na katedře občanského práva, vedené Milanem Kindlem, který kvůli plagiátorskému skandálu odstoupil z funkce proděkana.

O školu se zajímala i BIS?
Absolventi plzeňských práv měli mezi odborníky nevalnou pověst už předtím, než se média začala jejich skandálům věnovat.

"Všichni to víme, je to jen potvrzení reality," říká například Jaroslav Havel z jedné z největších advokátních kanceláří Havel&Holásek. "Znám řadu lidí, kterým věřím a kteří mi opakovaně řekli, že poskytli nějaká plnění neurčeným osobám nebo že se na plzeňská práva dostali přes známé mimo výběrové řízení."

Podle Havla "všichni vědí, jak to v Plzni chodí". Prozradit, jak konkrétně tato všeobecně známá praxe probíhala nebo kdo mu ji popsal, však Havel nechce. "Uvedl bych známé a klienty v nebezpečí, že budou vyšetřováni," říká. "Nikdo z nich by se o tom s médii stejně nebavil, nebudou přece riskovat svůj vysokoškolský titul."

Na praktiky na plzeňských právech prý už před lety upozorňovala dokonce i Informační a bezpečnostní služba. S tímto tvrzením přišla včera televize Nova. Výroční zpráva BIS za rok 2007 v pasáži o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy tvrdí, že pro vytváření klientských vazeb je v Česku využíváno i prostředí některých vysokých škol.