‚Kdo prošel kolem, ten to chytil.‘ Britská mutace koronaviru straší české nemocnice

Mezi personálem slánské nemocnice se agresivně šíří britská mutace viru. Její výskyt potvrdila laboratoř

„Dříve se od jednoho nakaženého zdravotníka infikovali jedinci, teď celý kolektiv. Když to řeknu zjednodušeně, kdo prošel kolem, ten to chytil,“ doplnil. Nová a nakažlivější varianta viru, kterou poprvé detekovali ve Velké Británii, prostupuje i Českem.

Nemocnice proto hledají podezřelé vzorky, jež následně odesílají do Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu (SZÚ). „Těchto záchytů jsou stovky,“ prohlásil v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Do dvou týdnů podle něj budou k dispozici relevantnější data o rozšíření mutace.

Třeba v Motole vzorků od začátku ledna vytipovali dvanáct, výsledky zatím neznají. „Národní referenční laboratoř nám poslala tipy, na základě kterých máme volit podezřelé vzorky k sekvenaci,“ řekl Pavel Dřevínek, přednosta tamního Ústavu lékařské mikrobiologie. Pozornost si dle něj zaslouží třeba mladý pacient, který má vážný průběh nemoci.

To potvrzuje i viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd. „Parametrů je přibližně sedm. Do laboratoře se posílají různé abnormální případy, třeba když máte vysoce pozitivní vzorek od pacienta, který nemá žádné klinické příznaky,“ uvedla pro Lidovky.cz.

Národní referenční laboratoř pak podezřelé kusy analyzuje a určí, zda skutečně obsahují britskou mutaci. Při takzvané sekvenaci vědci podrobně zkoumají genetickou informaci a hledají odchylku od zbytku vzorků. 

Podle SZÚ jen sekvenace s jistotou potvrdí, zda vzorek obsahuje mutaci. Národní referenční laboratoř ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd jich aktuálně sekvenuje 140.

„Nemocnice nás o všech vzorcích s podezřením informují, posílají však pouze vybrané z nich,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí SZÚ Klára Doláková. Ústav prozatím potvrdil britskou variantu jen ve třinácti případech, vyšetřil jich 355.

Na základě toho ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uklidňuje, že v Česku neprobíhá komunitní šíření britské mutace. To se ale nelíbí řediteli slánské nemocnice, která má v karanténě 80 zdravotníků z celkových čtyř stovek. 

Blatný: Britská mutace je potvrzena minimálně v sedmi krajích, šlo o jednotky případů

„Nechápu, proč to pan ministr takto bagatelizuje, jako by chtěl chlácholit veřejnost. Mluví o jednotkách potvrzených případů, to je samozřejmě nesmysl. Lidé se na mutaci netestují, proto ani nemohou být mezi potvrzenými,“ řekl k tomu Votoček. Za příklad uvádí svou nemocnici.

„K sekvenaci jsme odeslali jen jeden reprezentativní vzorek, u něj se britská mutace potvrdila. Jsme ale přesvědčeni o tom, že tato varianta u nás převažuje, je to logické,“ uvedl šéf slánského špitálu s odkazem na prudkost šíření nákazy mezi personálem.

Nemocnice vzorek poslala do soukromé laboratoře, nikoliv do Národní referenční laboratoře. Za sekvenaci zaplatila 25 tisíc korun. To je i důvodem, proč Votoček další vzorky na podrobné vyšetření posílat nebude. A neodešle je ani do Národní referenční laboratoře. „Bylo by to zbytečné, mutaci tu prostě máme,“ shrnul.

Podezřelý má přednost

Blatný připouští, že v řádu týdnů až měsíců britská mutace nahradí kmen viru, s nímž Evropa strávila rok 2020. Je totiž o 40 procent nakažlivější, a tak ho logicky vytlačí. Hygienici proto nakažené s podezřením na agresivnější kmen trasují přednostně.

Rozvolňování zatím není na pořadu dne, uvedl ministr Hamáček. Roste podle něj riziko šíření britské mutace

„Primárně se zaměřují na jejich kontakty. V Informačním systému infekčních nemocí (ISIN) je informace o tom, že došlo k podezření nebo potvrzení této varianty. Budeme mít data, jak se mutace šíří,“ řekl ministr Blatný.

Třeba Fakultní nemocnice Brno zaznamenala za minulý týden zhruba 100 případů s podezřením na britskou mutaci. Od Vánoc jich vytipovala celkem 183, což představuje průměrně šest procent pozitivních záchytů. Fakultní nemocnice Ostrava ve středu odeslala do SZÚ prvních deset vzorků k sekvenaci. Obě zařízení čekají na ověření.

Fakultní nemocnice v Plzni detekuje podezření na britskou mutaci přibližně u třetiny lidí, kterým PCR metoda ukáže pozitivní výsledek. „Nejvíce se zatím vyskytuje u vzorků odebraných na odběrových místech, tedy z indikace krajské hygienické stanice a praktických lékařů,“ řekla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

Britská mutace je i důvodem, proč vláda ve čtvrtek zpřísnila protiepidemická opatření. Nově se v hotelích a penzionech mohou ubytovat jen ti, kdo budou mít potvrzení od zaměstnavatele, že jsou skutečně na služební cestě. Kabinet tak reagoval na to, že na hory jezdily celé rodiny v rámci jedné údajné „služebky“.

Typickým příkladem může být Trutnovsko, kde se nákaza šíří nejrychleji ze všech regionů v Česku. Tamní hygienici uvedli, že za alarmující epidemickou situací by mohl být právě nový zákeřnější kmen z Británie.

„Je potřeba se připravit a reagovat. Kdyby už probíhalo komunitní šíření britské mutace, bylo by pozdě. I při stejných opatřeních by reprodukční číslo stouplo nad jedničku, jen tím, že se změnil vir,“ uvedl k novým opatřením Blatný. Vláda rovněž zakázala provoz lanovek a vleků i pro pěší.

Zpřísnit? Není moc jak

„Zmutovaný vir se umí lépe dostat do buňky a rychleji se na ni váže. V důsledku pak infikovaný rychleji nakazí jiného jedince. Opatření, která se standardně využívají, proto nemusejí být dostatečná,“ vysvětlil pro Lidovky.cz epidemiolog a premiérův poradce Roman Prymula.

Je tedy otázkou, zda nezpřísnit opatření v nemocnicích. Vláda obnovila zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních, u personálu je ale dle resortu zdravotnictví ochrana dostatečná. „Není důvod se domnívat, že by nemocnice aktuální opatření nedodržovaly, nebo snad dokonce podceňovaly,“ řekla jeho mluvčí Barbora Peterová.

I oslovené nemocnice na dotaz serveru Lidovky.cz uvedly, že řemeny už není jak utahovat. „Protiepidemická opatření máme od počátku pandemie nastavená velmi přísně. K infekci přistupujeme s nejvyšší mírou obezřetnosti,“ uvedla Petra Petlachová, mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava.

Podobného názoru je i Thomayerova nemocnice v Praze. „Pokud zdravotník pracuje na covidovém oddělení, pak povinně musí nosit zdravotní pomůcky s nejvyšší možnou ochranou. Jedná se především o respirátory typu FFP2/3, ochranný overal, štít a brýle, dvojité rukavice, plášť, návleky či pokrývku hlavy,“ řekl její mluvčí Petr Sulek. I na necovidovém oddělení zdravotníci používají ochranný plášť, rukavice a respirátor.

„Nejde už moc jít dál. Jediná záchrana je očkování,“ souhlasil ředitel slánské nemocnice Votoček. První dávku vakcíny už dostala většina jeho zdravotnického personálu, druhou dávku prozatím polovina.

„Příští týden budeme mít naočkované všechny zdravotníky. Doufám tedy, že šíření mezi zaměstnanci už končí,“ dodal s nadějí Votoček. Dobrou zprávou totiž je, že i proti britské variantě viru fungují vakcíny, kterými se v Česku očkuje.