Křesťanští demokraté. Lidovci. Československá strana lidová. Křesťanská a demokratické unie - Československá strana lidová. Tohle jsou názvy, které se pojí s jednou z nejstarších stran v Česku, která svůj vznik datuje již do roku 1919.
Od té doby si tak prošla mnoha změnami. Ta poslední se pojí s rokem 2019, kdy po sto letech lidovci na celostátním sjezdu strany v Brně odhlasovali změnu názvu strany. Z Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové se tak stalo „pouze“ KDU-ČSL.
Bývalý předseda Marek Výborný tehdy uvedl, že důvodem změny je přizpůsobení se standardům politické scény.
Nyní strana v čele s Marianem Jurečkou přemýšlí o dalších změnách. „Nad určitou formou rebrandingu uvažujeme. Nelze ale v tuto chvíli říct, zda půjde čistě o rebranding vzhledu nebo půjdeme do většího detailu,“ uvedla mluvčí strany Lucie Ješátková.
„Jsme jedna z nejstarších stran na české politické scéně, je tak přirozené, že debaty o rebrandingu čas od času nastanou. Na druhou stranu KDU-ČSL představuje jistotu konzervativních hodnot jako je rodina a úcta k přírodě, které mají své pevné místo v každé demokratické společnosti. Případný rebranding bude ale vždycky vycházet z vnitřní diskuse uvnitř strany a není možné v tuto chvíli cokoliv předjímat,“ doplnila Ješátková.
Cesta k Lidovcům?
Podle ní se nyní ve straně vedou teprve diskuze o různých možnostech a o variantách. A tedy například i o tom, zda konečně nerozseknout letitou otázkou přejmenování na Lidovce a zbavit se tak i zkratky, která některým evokuje skutečnost, že je KDU-ČSL stranou pro věřící.
Konkrétně chce vedení strany tuto otázku otevřít po nadcházejících komunálních volbách, tedy v říjnu. „V říjnu už se o tom postupně začneme bavit, budeme mít různá setkávání na úrovni předsednictva, celostátního výboru, celostátní konference,“ uvedla místopředsedkyně strany a senátorka Šárka Jelínková.
Ona osobně by byla pro. „Já bych se k nějaké změně spíše už přikláněla,“ řekla s tím, že jednou za čas je třeba se na stranu ze všech úhlů pohledu podívat a k rebrandingu přistoupit. „Myslím si, že slovo lidový nám svědčí, protože jsme strana opravdu pro obyčejné lidi, kteří se snaží brát svůj život zodpovědně,“ dodala. Co se týče slova křesťanský v názvu, upozorňuje, že strana s církví nijak spojená není. Jde jen o hodnoty, na jejichž základech partaj staví svou politiku, mezi voliči má ale i nevěřící.
Podobně to vidí i další místopředseda strany, brněnský zastupitel Petr Hladík. Ten poukázal na to, že média mnohdy o straně hovoří pouze jako o lidovcích a odpovídá tomu i překlad do angličtiny, kterým je the People Party. „Já jsem zakládal mládežnickou organizaci a nazvali jsme ji Mladí lidovci, tady v Brně kandidujeme pod koalicí Lidovci a Starostové. Takže z těchto dvou signálů si můžete odvodit můj názor,“ řekl.
Argumentuje přitom tím, že svět se posouvá. „Myslím si, že jsme ze své podstaty stranou lidovou, stranou, která vychází z občanské společnosti. Název Lidovci je ke straně, jak já ji pojímám, mnohem bližší,“ řekl. I on zdůrazňuje, že to neznamená odklon od hodnotového proudu strany. „Pořád budujeme křesťanskou demokracii,“ dodal.
Jednoznačnou podporu ale návrh nemá. Proti se staví třeba bývalý předseda strany a současný předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. „Já tuto změnu nepodporuji. Nemyslím si, že by to bylo úplně na pořadu dne,“ řekl. Současný název podle něj zcela odpovídá jejímu ideovému ukotvení.
Změna loga, barvy
O změně názvu někteří straníci debatovali již na posledním sjezdu, který se uskutečnil letos v dubnu. První místopředseda Jan Bartošek tehdy pro Hospodářské noviny uvedl, že změna názvu není zas tak podstatná.
„Název strany není to, co vám udělá výsledek ve volbách. Výsledek ve volbách vám udělá, když budete mít ve vedení politiky, kteří umí lidem pomoci a mluví srozumitelně, aby bylo jasné, co chtějí. Pro mě to tedy není o změně názvu strany, ale o tom, že dokážeme pomáhat lidem,“ uvedl v rozhovoru.
Podle politologa Jana Kubáčka se debata o rebrandingu strany vede dlouhodobě. Většinou téma podle něj otevírají mladší generace, řadoví poslanci či europoslanci.
„Pokud by se k tomu lidovci opravdu odhodlali, musí to spojit se zásadnější změnou stylu,“ popsal s tím, že například změna názvu na Lidovce mu dává smysl. „Je plně zažité,“ poznamenal. „Dnes je se zkratkami problém. Lidé sledují věci intuitivně, jsou nastavení na jasný a srozumitelný název. Doba zkratek pominula,“ doplnil.
Hladík upozorňuje, že debata se nebude týkat jen změny názvu. „My se chceme tuto zimu věnovat budoucnosti KDU-ČSL. Cílem není změna názvu nebo rebranding, to je až prostředek,“ podotkl. Do strany totiž podle něj v posledních pěti až deseti letech vstoupily tisíce mladých členů. Strana má dynamiku a je proto třeba mít strategický plán.
To ostatně potvrzuje i Výborný. „Bude to součást debaty nad programovými prioritami do budoucna,“ řekl. Jelínková zase upozorňuje, že jednat se může i o změně loga či barvy, kterou je nyní charakteristická kombinace žluté a modré.
Zda ale debaty ke změně skutečně dospějí, není nyní jisté. „Zda to je většinový názor, stále nevím,“ říká Jelínková, když zmiňuje vlastní podporu návrhu. A třeba Výborný spíše soudí, že většina členů bude proti. Předseda strany Marian Jurečka na dotazy redakce nereagoval.
Webovou doménu lidovci.cz má již každopádně strana zaregistrovanou. A to od roku 2010, v současnosti do června 2023.
Tradice a křesťanství
Podle experta na politický marketing Karla Komínka se neděje často, aby strana měnila název, případně své logo. Přesto však nejde o nic neobvyklého. „Strany musejí reagovat na nové výzvy, posuny společnosti, vývoj v estetických trendech a řadu technických změn. Například dnes se statisíce voličů každý den potkají s logem nějaké strany v centimetrovém kruhu - v profilové fotce na sociálních sítích na mobilu. Nejen proto je potřeba jednou za čas loga lehce modernizovat či zcela změnit,“ poznamenal.
K rebrandingu podle něj však strany typicky přistupují v dobách, kdy má problém, nebo má po skandálu a chce se odpoutat od značky, která je poničená. „Další možnost je při potřebě repositioningu, tedy zjednodušeně řečeno obsazení jiné části trhu, kde se bude vyskytovat více voličů. V první řadě by tedy měli mít lidé ze strany představu o tom, co je cílem takové změny a kam se chtějí posunout,“ popsal.
Podobně jako Kubáček, i on směrem ke KDU-ČSL uvedl, že pokud chce strana změnu, neměla by uvažovat pouze o změně názvu strany. Zaměřit by se měla i na samotné hodnoty strany a vizuální stránku.
„Název je jen jedna z mnoha součástí moderních značek. Lidovci mají na první pohled trochu delší zkratku, než je aktuálně běžné, ale to je dáno tradicí sahající až do roku 1919. Potenciálně větší blok pro řadu voličů je jistě slovo ‚křesťanská‘ v názvu a celkově konzervativní ideologie, respektive hodnoty a lidé, které si se stranou asociují,“ popsal.
Podle Komínka může navíc rebranding přilákat straně celou řadu nových voličů. Jako příklad uvedl hnutí ANO. „To vstupovalo na politickou scénu jako strana podnikatelů, ale postupně se zaměřilo na starší voliče, kteří ještě pár let zpátky volili ČSSD a další levicové strany. Tady se ovšem nejednalo o rebranding, jen repositioning,“ uvedl.
