Inventuru toho, jak na tom Česko nyní je a co mu k opravdovému vstupu státní správy do 21. století schází, má provést tzv. Katalog digitálních služeb, který z dat od dalších ministerstev kompletuje resort vnitra. Má se podívat na veškeré služby, jež stát občanům nyní poskytuje, a říct, které z nich lze převést na internet a které nikoliv.
Byli jsme digitalizovaní už před uzavřením škol a teď se to zúročilo |
V lednu 2020, ještě před nástupem covidové epidemie, přijali příhodně zákonodárci normu o právu na digitální služby. Dle jejího znění by mělo být každému obyvateli Česka nejpozději do roku 2025 umožněno vyřizovat úřední záležitosti elektronickou cestou, tedy alespoň ty, u kterých není nezbytná osobní přítomnost.
Nedělají nic?
Jednotlivá ministerstva tedy měla na „krmení“ katalogu zhruba rok, kompletně hotový má být do začátku letošního února. Jak však upozornil pirátský poslanec Ondřej Profant, první výsledky, jež se v systému elektronické knihovny legislativního procesu eKlep objevily v polovině prosince, se mu jeví jako velmi špatné.
Co z pohledu některých ministerstev digitalizovat (ne)půjde
„Některé resorty nemají vyplněné vůbec žádné agendy, jako by tak říkaly, že pro občany nedělají nic,“ konstatoval pro Lidovky.cz Profant, jenž se digitalizaci státní správy dlouhodobě věnuje. Konkrétně jde o ministerstva školství, financí, kultury a spravedlnosti. Připustil však, že připomínkové řízení k materiálu dosud běží, takže nelze očekávat, že katalog už bude od všech ministerstev kompletně vyplněn.
Z předběžné verze katalogu, kterou mají Lidovky.cz k dispozici a jež byla v eKlepu aktualizovaná k 7. prosinci, vyplývá, že osm resortů prozatím nenašlo ve svém hájemství jedinou službu, kterou by šlo digitalizovat. Kupříkladu ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo hned 74 úkonů, jež zdigitalizovat nepůjde, a naopak ani jeden, který by do „onlajnu“ převést šel. „Pobavilo mě například ministerstvo zemědělství, jež tvrdí, že nějaký úkon nelze provést, protože vyžaduje poplatek. Asi si nevšimli existence internetového bankovnictví,“ podotkl Profant.
Velký krok na cestě k digitalizaci státu. Začal projekt bankovní identity, jednání s úřady bude snazší |
Ministerstvo financí už na tuto námitku reagovalo v rámci připomínkového řízení. Požaduje, aby se takové argumenty nebraly v potaz, jelikož ony poplatky má každý občan právo platit bezhotovostním převodem, je to dáno zákonem. „Tyto způsoby platby správních poplatků jsou plně slučitelné s digitalizací, a není tedy důvod dané služby zařazovat na seznam úkonů nevhodných k digitalizaci,“ uvedl v připomínce resort financí.
Naopak premiantem při tvorbě Katalogu služeb je ministerstvo vnitra, jež už do seznamu nahlásilo 218 agend jako digitalizovatelné a 136 s označením „pro digitalizaci nevhodné“. Mezi nimi figuruje řada těch, u nichž je z logiky řešené věci skutečně nutné úřad fyzicky navštívit – tam třeba spadá uzavření sňatku či vyzvednutí nového cestovního pasu.
To nejpodstatnější do dvou let
Zodpovědnost za provedení samotné digitalizace nakonec spadne na Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT). „Od ministerstev chceme mít nahlášené všechno v řádném termínu,“ řekl pro Lidovky.cz její šéf Vladimír Dzurilla, též vládní zmocněnec pro digitalizaci. U něj se údaje od ministerstev scházejí v reálném čase a jak sám říká, od verze katalogu, jež byla zatím naposledy přístupná v eKlepu, se už řada resortů polepšila a data doplnila.
Aby digitalizace usnadnila běžnému člověku život, musí nezbytně dojít k propojení různých veřejných rejstříků tak, aby odpadla nutnost vyplňovat základní údaje pokaždé znovu. Aby si občanem už jednou zadaná data mohl úřad od úřadu v případě potřeby „vypůjčit“. To se dle Dzurilly má dít postupně, vždy s ohledem na to, které agendy ministerstev nakonec dostanou přednost. „Ale ty nejpoužívanější rejstříky bychom chtěli mít propojené do dvou let,“ uvedl šéf NAKIT s tím, že do čtyř let už by mělo být plně digitální vše – ostatně zákon s tím tak počítá.
Dosavadní práci úřadů hodnotí Profant jako postup kupředu, avšak velmi pomalý. Dle něj jsou na vině ministři, kteří málo tlačí na své úředníky, aby digitální digitalizovali. „Každý zaměstnanec, dostane-li na stůl novou agendu, se jí přirozeně snaží vyhnout,“ poznamenal k tomu poslanec.
