Spolu se svým mužem Pavlem byli přáteli publicisty Ivana Medka, který patřil k blízkým spolupracovníkům Václava Havla. Pro prvního polistopadového prezidenta pracoval na Hradě i její manžel. Byl to právě Medek, kdo podle ní poprvé řekl, že by si jednou přál, aby Fischer usedl do křesla hlavy státu. „Jsem ráda, že do toho šel. Protože kdyby nešel, bude se trápit,“ komentuje rozhodnutí někdejšího velvyslance ve Francii.
Bojovníci o Hrad. Kdo je prezidentský kandidát Pavel Fischer |
Fischerová pracuje pro známý pražský hospic Cesta domů. Není ve styku přímo s umírajícími klienty, je manažerkou dvou dobročinných obchůdků a kavárny. Z jejich výtěžků se financují třeba knížky, které Cesta domů vydává.
„Jde o odborné publikace i beletrii, která se zabývá smrtí a umíráním. Úplnou novinkou je kniha s dlouhým názvem Opravdu praktický průvodce dětskou paliativní péčí pro doktory a zdravotní sestry kdekoli na světě. Je to první kniha u nás, přeložená z angličtiny, která se zabývá dětskou paliativní péčí. Ta se v Česku konečně začíná trochu rozbíhat.“
Po smrti syna hledala smysl
Téma smrti je v české společnosti stále na okraji. Klára Fischerová se k němu ale dostala přirozenou cestou. První syn, kterého s manželem měli, byl těžce postižený a v 19 letech zemřel.
„Vojta potřeboval v podstatě čtyřiadvacetihodinovou péči. Když odešel, dost mi to chybělo. S těžce nemocným člověkem se každý den vydáváte ze všech svých fyzických i psychických sil. Ale svým způsobem je to obrovský dar nebo životní náplň. Nemusíte řešit spoustu jiných věcí, protože to dává smysl života. Když Vojta odešel, musela jsem se učit smysl hledat,“ vzpomíná Fischerová na toto období.
Klára Fischerová s manželem Pavlem a synem Benediktem na pietním aktu ke Dni veteránů.
Nejprve se přihlásila jako dobrovolnice do školy, kterou navštěvoval její syn. V ní pomáhala cvičit nemocným dětem. Později přešla k Cestě domů, v níž už pracovala řada rodinných přátel. Sice je dnes manažerkou, ale ráda by si v budoucnu udělala pečovatelský kurz, aby mohla pomáhat umírajícím. „Kontakt s lidmi je něco, co mě těší, baví, nabíjí.“
Introvertní první dáma
V případě, že Pavel Fischer uspěje, stane se jeho spíše introvertní paní první dámou. Jak by se s výrazným nárůstem zájmu o svou osobu vyrovnala? Fischerová říká, že věci ráda řeší intuitivně až ve chvíli, kdy skutečně přijdou.
V jednom má ale jasno: „Každý člověk má právo na soukromí. Nemusí vám každý vidět až do kastrolu. Je možné si stanovit určité hranice a říci: Sem už nesmíte.“
‚Zprvu jsem z něj nebyla nějak paf‘. Eva Drahošová o svém manželovi a jeho kandidatuře na Hrad |
Připouští však obavu z toho, co náhlá pozornost veřejnosti i médií může znamenat pro jejich dvě dcery a syna. „Děti jsou mnohem zranitelnější než my, kdo máme něco za sebou a umíme některé věci hodit za hlavu,“ přemítá.
Zatímco nejstarší dcera studuje v zahraničí, o dva roky mladší syn se chystá na maturitu. Nejmladší dceři je čtrnáct let. Rodina je přitom pro jejího muže důležitou zpětnou vazbou. Fischerová si za vzor bere Olgu Havlovou, která Václavu Havlovi dokázala vždycky říci, co se jí líbí a nelíbí.
„Ten jeho bas...“
„Zpětná vazba jsou ale i děti. Když jsme byli ve Francii, ve chvíli, kdy manžel přišel domů, přestal být tím nažehleným a důstojným panem velvyslancem. Děti mu naskákaly kolem krku a to ho udržovalo v realitě,“ popisuje Fischerová.
Svatební fotografie Kláry a Pavla Fischerových.
Se svým mužem diplomatem pobývala léta v cizině. A mimochodem – když byl v zahraničí, tak se s ním na dálku také „seznámila“. Za všechno mohla láska k muzice. Fischerová odmalička zpívala v dětském rozhlasovém sboru. Později vystupovala i v souborech pro dospělé. V jednom z nich narazila na jméno budoucího muže.
„Byl zrovna na studiích ve Švýcarsku a všichni říkali: Počkejte, až se vrátí Pavel Fischer, ten jeho bas... Byla jsem zvědavá, co nám to sem přijde, až se vrátí. Pak se vrátil a nějak to zafungovalo.“
