Československo se již od padesátých let významně podílelo na militarizaci Blízkého východu. Na svou dobu obrovské zbrojní dodávky směřovaly do Násirova Egypta, nacionalistické Sýrie, Iráku, Alžírska, Kaddáfího Libye, obou Jemenů. Menší množství zbraní nebo zařízení na jejich výrobu bylo dodáno i do Maroka, Íránu, dodnes nejsou přesné informace o vojenské podpoře různých palestinských frakcí. Na konci 80. let se však tato ekonomicko-vojenská expanze dostala do potíží způsobených tím, že odběratelé neměli čím platit.
Adamcovi se žádné peníze ani ropu z Iráčanů dostat nepodařilo. Dalším v řadě vyjednavačů se měl stát Miroslav Štěpán, jehož cestu do Bagdádu schválilo předsednictvo ÚV KSČ 3. listopadu. Měla se uskutečnit 24.–30. listopadu 1989, ale to už měl Štěpán úplně jiné starosti. PS: Tahá Jasín Ramadán byl v únoru 2007 odsouzen v Iráku k smrti a 20. března popraven. O tři týdny později zemřel v Praze přirozenou smrtí i Ladislav Adamec.
***
Slovníček
Hnutí za občanskou svobodu – nezávislá občanská iniciativa, na rozdíl od Charty 77 už v sobě měla politický náboj, po listopadu se transformovala v Občanskou demokratickou alianci (ODA) NMS – Nezávislé mírové sdružení, vzniklo v dubnu 1988 v Praze, bylo hlavním inspirátorem první akce masového protestu, demonstrace k 20. výročí sovětské okupace celoměstská směna – podobně jako při jarních směnách Národní fronty či akcích Z šlo o neplacenou výpomoc obyvatel státu
