Slavná fotografka Annie Leibovitz za čtyřicet let své kariéry vytapetovala západní kulturní povědomí snímky, které z „obyčejných“ obrázků na titulní strany časopisů povýšily na ikonický status. Při sledování filmu, jejž o ní natočila její sestra Barbara, tak diváka čeká nejedno překvapení v duchu „a tohle taky vyfotila ona?“
Film Annie Leibovitz: Život objektivem vznikl v rámci televizní série American Masters, mapující životy předních amerických umělců. Zpočátku se zdá, že estetika malé obrazovky snímku spíše škodí. Později se však ukáže, že Barbara Leibovitz má otěže filmu pevně v rukou a dokáže omezení televizního formátu využít ke svému prospěchu. Pořádek především Její dokument vyniká precizní strukturou. Vystavět něčí biografii tak, aby měla přehledné členění, sdělila to podstatné, vešla se do hodiny a půl a nebyla přitom jen suchopárným výčtem faktů, zní jako samozřejmost, ale přitom jí leckdo není schopen.
Režisérka diváka nejprve omráčí, aby „vynulovala“ jeho vnímání. Zahltí ho přívalem stylizovaných obrazů z fotografování v rokokových kostýmech a pak jej dorazí sestřihem mluvících hlav, z nichž každá řekne jedinou větu vytrženou z kontextu. Je to povrchní? O to jde. Bude přece řeč o popkultuře a celebritách. Teprve potom se může začít stavět. A pěkně od začátku. Obě sestry vzpomínají na dětství, kdy se s otcem sloužícím v armádě často přesunovaly z jedné základny na druhou. Pozorování výjevů vyříznutých ze světa obdélníkovým rámem okna automobilu se pro Annii stalo definující zkušeností.
Velká pozornost je pochopitelně věnována období strávenému v časopise Rolling Stone, pro nějž pracovala v letech 1970-1983. Přechod k magazínu Vanity Fair pro fotografku znamená skok ze světa rock’n’rollu do středního proudu a vyšší rozpočty: začíná si libovat ve vizuální opulenci. V kontrastu k tomu figurují její strohé válečné fotografie ze Sarajeva. A to už se dostáváme téměř do současnosti. Chronologicky podaná faktografie zde slouží jen coby odrazový můstek pro hlubší ponor do umělčina myšlení a díla. Prostupují ji promyšlené leitmotivy: práce na retrospektivní knize, intimní vztah s intelektuálkou Susan Sontagovou, schopnost zapadnout do libovolného prostředí a moci jej poté nerušeně dokumentovat zevnitř. Dílčí témata na sebe navazují s obdivuhodnou plynulostí: od zachycování pohybu na rockovém koncertě vede přímá cesta k fotografování tance. A končí se logicky na strunu smrti. Jen díky takto výtečně rozvržené struktuře lze podat něčí uměleckou cestu od reportážní fotografie v tradici Cartier-Bressona k extrémně stylizovaným záběrům s rekvizitami, kostýmy a svícením jako zcela logickou a organickou.
Obrazy obrazů Co víc, film nevypovídá jen o jedné kariéře, jakkoliv zářivé, nýbrž o celé dnešní kultuře celebrit, jichž snímkem projde úctyhodná řada. Vizuální vyprávění o fotografiích mediálních person, za nimiž se mohou schovávat úplně jiní lidé, vybízí k přemýšlení o odtrženosti obrazu od reality, o (ne)možnosti poznat jedno skrz druhé, o povaze paměti. A to na jeden zdánlivě obyčejný televizní film není málo.
HODNOCENÍ LN **** Annie Leibovitz: Život objektivem
(Annie Leibovitz: Life Through a Lens), USA 2006 Scénář: Barbara Leibovitz Režie: Barbara Leibovitz Kamera: Barbara Leibovitz aj.
Účinkují: Annie Leibovitz, Yoko Ono, Keira Knightley, Kirsten Dunst, Mick Jagger, George Clooney a další Distribuce v ČR: Aerofilms Premiéra: 4. 9. 2008
Annie Leibovitz Narodila se 2. října 1949 v Connecticutu. Dětství strávila na armádních základnách, kde sloužil její otec; fotografovat začala z nudy. Po studiích pracovala pro začínající časopis Rolling Stone. Později přešla do stylotvorného magazínu Vanity Fair, kde svou pozornost zaměřila na portréty. K jejím nejznámějším dílům patří fotografie Johna Lennona pořízená v den jeho smrti, obal desky Bruce Springsteena Born in the U. S. A. a obálka Vanity Fair s nahou těhotnou Demi Mooreovou.
