16. listopadu 2013 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Když mne policajti odnášeli, Čuba pokyvoval hlavou, vzpomíná disident Devátý

Proslulým se stala jeho forma „pasivního odporu“: s policisty a členy StB se nejen vůbec nebavil, ale při zatčení si lehal na zem, takže jeho robustní tělo museli příslušníci odnášet třeba i ve čtyřech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Proslulým se stala jeho forma „pasivního odporu“: s policisty a členy StB se nejen vůbec nebavil, ale při zatčení si lehal na zem, takže jeho robustní tělo museli příslušníci odnášet třeba i ve čtyřech. | foto: MAFRA - Michal Šula

PRAHA „Pamatuju si, že Miloš Zeman do Slušovic jezdil, dělal tam přednášky a vím, že jejich vztahy s Františkem Čubou byly docela vřelé.“ Tak odpovídá Stanislav Devátý na otázku, co asi vedlo prezidenta Zemana k vyznamenání ředitele slušovického JZD.

Devátý v něm začal pracovat v roce 1984. Právě v tom roce odstartovala, dalo by se říci, natvrdo jeho disidentská činnost. Spolu s přáteli ve Zlíně tiskl samizdatovou literaturu a informace o Chartě, zapojil se do práce Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, stával se známým v prostředí Charty 77, kde brzy získal pověst člověka tvrdého a statečného.

Proslulým se stala jeho forma „pasivního odporu“: s policisty a členy StB se nejen vůbec nebavil, ale při zatčení si lehal na zem, takže jeho robustní tělo museli příslušníci odnášet třeba i ve čtyřech. U jednoho takového „odnosu“ byl účastníkem i tehdejší ředitel Čuba.

Stanislav Devátý

„To bylo v roce 1987, odnášeli mě policajti, vytáhli mě za nohy a za ruce ven z ředitelny, on tam stál v kabátě, zíral na mě, zdálo se mi, že pokyvoval hlavou. Ten pohled dosud vidím.“

Do Slušovic jezdily elity východního bloku

Z agrokombinátu byl Stanislav Devátý propuštěn poté, co se stal v roce 1988 mluvčím Charty 77. Svou výpověď soudně napadl a k překvapení svému i svých přátel – a možná ještě režimu – uspěl.

Do Slušovic se však už nevrátil. Konec komunismu neprožil v Československu, ale v Polsku, kam ilegálně v září 1989 přešel hranice a do prosince se skrýval u přátel ve slezské Vratislavi.

Stanislav Devátý, který byl po listopadu 1989 poslancem Federálního shromáždění a v letech 1993 –1997 ředitelem BIS, říká, že za současným vyznamenáním Františka Čuby může být signál směrem k Rusku, neboť vztahy Slušovic se SSSR byly vždy mimořádné.

„Čuba měl nadstandardní vztahy s Ruskem, tedy se Sovětským svazem. Podnikal tam, pěstoval třeba kukuřici na Ukrajině. Do Slušovic přijížděli nejrůznější elitní bolševici z celého východního bloku. Byl tam Jazov s Ligačovem, příští pučisté proti Gorbačovovi, jezdil tam generál Kisczak z Polska. To nejsou žádné moje dohady, o tom se psalo v místním plátku Naše cesta. Kravský rozhled jsme tomu říkali – mám to schované. Kromě toho se tam cvičily zásahové jednotky, školili tam propagandisty, jak působit na veřejnost.“

Rozsáhlý rozhovor se Stanislavem Devátým čtěte ve víkendovém vydání deníku Lidové noviny.

Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz