Zpívala poprockové písně, osmdesátá léta jí přála. Možná její život vypadal jako pohádka, ale žádná princezna to nebyla; přesto jedné z nich propůjčila svůj hlas. V roce 1986 se na obrazovce objevila televizní pohádka Co takhle svatba, princi?. Písničky pro komediálně laděný příběh o vdavekchtivých princeznách a nerozhodném následníkovi trůnu zkomponoval Jiří Zmožek a otextoval Zdeněk Borovec; interpretace se ujali Karel Černoch, Iveta Bartošová, Marcela Holanová, ale největší hit z této televizní zpěvohry nazpívala právě Heidi Janků v podobě Písně Babety (Když se načančám).
Postavu pohádkové aristokratky, kterou jen zajímá, copak „ušít si dá“, si zahrála Jarmila Švehlová. Navzdory tomu, že její otec byl operní pěvec, se režisér Jiří Adamec rozhodl svěřit její pěvecký part profesionální zpěvačce. Skladatel Jiří Zmožek tehdy oslovil novou interpretku a partnerku Iva Pavlíka; znali se ještě z doby, kdy komponoval písně pro jeho předchozí manželku Věru Špinarovou.
Nebylo to jen z dávného přátelství, Heidi Janků se tou dobou už mohla pyšnit hity Já jsem já, Kuře na grilu, Budem 100x krásnější či Jen tak žít neumím.
„Mně se ta písnička nelíbila, bylo to něco úplně jiného, než co jsem tehdy se svou kapelou dělala, ale nebránila jsem se jejímu nazpívání,“ vzpomíná s odstupem let na vznik svého až dnes největšího hitu vítkovická rodačka. „Jen já, jen já, o mě tu kráčí,“ dalo by se říct slovy této pohádkové písně. „Jirka Zmožek mi tenkrát strašně zalichotil, když mi sdělil, že by mohl do téhle skladby angažovat různé zpěvačky, koneckonců že by to zvládla i herečka Jarmila Švehlová, ale že ta písnička je jako stvořená pro mě. A tak jsem si stoupla k mikrofonu a nazpívala ji.“ Zpěvaččině doprovodné kapele jménem Supernova Ivo Pavlíka to v nejmenším nevadilo – do tehdejšího koncertního repertoáru Heidi Janků se tahle skladba nehodila, nebyl tedy důvod učit se její melodii. „Kapela Zmožkovu píseň označila rozšířeným výrazem z odborné muzikantské terminologie – sračka!“ Není divu, že po tomto hodnocení se načančaná píseň v koncertním repertoáru Heidi Janků nikdy neobjevila. Ostatně nebylo proč – hitem se stala až po sametové revoluci. „Nemám to sice nijak zvlášť ověřené, ale podle mého ji proslavily až travesti show – snad každá transka ji měla po roce 1989 ve svém repertoáru. Každopádně když jsem začala v 90. letech dělat tanečnější hudbu a objíždět s ní diskotéky, tak ji po mně všichni chtěli. Nevím, jak a proč se z ní stal hit – do té doby jsem ji nikdy nezpívala!“ nevěřícně kroutí nad osudem této skladby její interpretka. „Příčinu znej / já ze všech jsem nej / že na sebe dbám. Ať projdu zámkem či smrčím / jsem dokonalá a frčím / když se načančám / když se načančám / když se načančám,“ zpívá dodnes Heidi Janků.
Tenhle bizarní hit nesmí chybět na žádném z jejích vystoupení; lid si ho žádá. Jen tu a tam se najde nespokojenec: „Nedávno mi přišel mail od jakési paní, která byla na plese, kde jsem zpívala – samozřejmě i písničku Když se načančám. Napsala mi přes mé webové stránky, že tuhle skladbu nemůže ani cítit a že už bych ji dávno neměla zpívat, zvláště pak na honosnějších plesech, protože tahle infantilní písnička dávno není adekvátní mému věku! Odpověděla jsem, že ji plně chápu, že i můj muž mi už několikrát slíbil, že mě bude po své smrti chodit strašit, jestli ještě v sedmdesáti budu zpívat píseň Když se načančám, ale že se navzdory této hrozbě obávám, že pokud se tohohle věku dožiju a budu ještě schopná postavit se na jeviště, budu na něm pět tuhle skladbu. Navíc jsem se snažila dotyčné dámě vysvětlit, že jestli přijde ještě jednou na můj koncert, ráda jí předvedu, že mě publikum nepustí z pódia, dokud tuhle pohádkovou píseň nezazpívám.
A k tomu jsem s lehkou nadsázkou připsala, že ta píseň je mému věku naopak zcela adekvátní – čím jsem totiž starší, tím víc se musím čančat!“ .
Příště: Ivan Hlas: Na kolena